Věnceslava Lužická
Salomena : román

1887 | Nakladatelství Libuše, Matice zábavy a vědění

Salomena Malinová vzrůstá u babičky. Matka zemřela a otec se znovu oženil s marnotratnou ženou. Po smrti babičky se zdrcená Salomena stěhuje k otci a je nucena opustit svoji životní lásku Michala, s kterým se mají rádi už od dětství. Ve městě na Salomenu čekají jen vypočítaví lidé a majetku chtiví nápadníci. Neštěstí… stíhá mladou ženu všude. Otcova továrna zkrachuje, majetek rozhází macecha a Michal poznává ve světě jinou ženou. Zvítězí láska nad mamonem ? Salomena Malinová vzrůstá u babičky. Matka zemřela a otec se znovu oženil s marnotratnou ženou. Po smrti babičky se zdrcená Salomena stěhuje k otci a je nucena opustit svoji životní lásku Michala, s …kterým se mají rádi už od dětství. Ve městě na Salomenu čekají jen vypočítaví lidé a majetku chtiví nápadníci. Neštěstí stíhá mladou ženu všude. Otcova továrna zkrachuje, majetek rozhází macecha a Michal poznává ve světě jinou ženou. Zvítězí láska nad mamonem ?

Stav

Opotřebená

vazba povolená, stránky s flíčky, stránky volně, natrhnuté stránky, Zdá se kompletní

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Opotřebená, vazba povolená, stránky s flíčky, stránky volně, natrhnuté stránky, Zdá se kompletní
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	364
Jazyk:	česky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Libuše, matice zábavy a vědění
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 12. 2024 16:54
Číslo položky:	1075462

O autorovi

Věnceslava Lužická

Věnceslava Lužická, vlastním jménem Anna Srbová, rozená Kubatová , byla česká vlastenecká spisovatelka a publicistka, autorka řady próz určených především pro dívky s cílem vychovávat vzdělávat je a mravně povznášet. Narodila se 6. prosince 1832 v Hořicích čp. 38 Waclawu Kubatovi zámožnému obchodníkovi a radnímu a Anně Kubatové-Pfleglové. Často uváděný rok jejího narození 1835 je nesprávný. Dle dochované korespondence si však sama v roce svých padesátin nepřála žádné oslavy a zveřejnění správného roku, aby se nestala „terčem vtipů zlých nepřátel“, jak dále píše: „… že jsem se mladší učinila, což věru mou vinou není!“ Vdala se roku 1851 za Antonina Srba nájemce statku v Hořicích a po jeho smrti roku 1867 se s třemi dětmi přestěhovala do Prahy na Nové Město. Zemřela v Praze 4. května 1920 a je pohřbena na Vyšehradském hřbitově v hrobce 15H společně se svým synem Vladimírem Srbem, právníkem a politikem, který byl v letech 1900–1906 starostou Prahy. Její dcera Marie Larra-Srbová byla sólistkou Národního divadla v Praze. Byla členkou celé řady vlasteneckých ženských spolků i Amerického klubu dam. Přispívala svými črtami, povídkami a nekrology do časopisů Květy, Ženské listy , Česká včela, Světozor; redigovala Ženský svět, Tetín a jiné časopisy pro ženy. Vedle literární činnosti se rovněž zabývala reformou výuky ženských ručních prací. V rámci katolického pohledu na rodinný život se zásadním způsobem zasloužila o ženské emancipační hnutí u nás. Poukazovala na rovnoprávnost žen a na jejich schopnost vysokoškolského studia učitelství či medicíny. Často je považována za předchůdkyni tzv. červené knihovny. Autorka se však nesoustřeďovala jen na peripetie zamilovaného příběhu, ale podrobně líčila prostředí...

Více od autora