Helena Kadečková, Snorri Sturluson
Sága o svatém Olavu

1967 | Nakladatelství Lidová demokracie

Sága básníka, vědce a politika starého Islandu , zachycující na pozadí života prvního norského světce složité dějiny Norska z doby téměř před tisícem let. Král Olav Haraldsson, první norský světec, je zde pojat jako typ vikinského válečníka, který si dobyl království a šířil přitom křesťanskou víru, přičemž uv ědomělým… křesťanem se stal teprve tehdy, když jeho světská moc zanikla. Sága podává pestrý obraz vikinských mravů a tvrdých mocenských bojů. Sága básníka, vědce a politika starého Islandu , zachycující na pozadí života prvního norského světce složité dějiny Norska z doby téměř před tisícem let. Král Olav Haraldsson, první norský světec, je… zde pojat jako typ vikinského válečníka, který si dobyl království a šířil přitom křesťanskou víru, přičemž uv ědomělým křesťanem se stal teprve tehdy, když jeho světská moc zanikla. Sága podává pestrý obraz vikinských mravů a tvrdých mocenských bojů.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	306
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Rocman
Překladatel:	Ladislav Heger
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 10. 2025 14:33
Číslo položky:	1429165

O autorech

Helena Kadečková

Helena Kadečková byla nordistka, vysokoškolská pedagožka, překladatelka z islandštiny, staroislandštiny, norštiny a dánštiny, editorka a autorka beletrie, odborných i popularizačních prací o severských autorech, literatuře, kultuře a dějinách. Zvláštní pozornost věnovala mytologii a skandinávskému středověku. Po maturitě na gymnáziu v Kubelíkově ulici v Praze pracovala jako referentka v oddělení mezinárodních styků Československého rozhlasu. V letech 1952–1957 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V průběhu let 1957–1965 absolvovala tři roční studijní pobyty na univerzitě v Reykjavíku. Od roku 1958 do roku 2011 působila jako vysokoškolská pedagožka na tehdejší katedře germanistiky a nordistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na Univerzitě Karlově získala v roce 1969 tituly PhDr. a CSc. Roku 1991 se stala docentkou. Přednášela a publikovala odborné studie o severských literaturách, např. Dějiny severských literatur, středověk či Moderní skandinávské literatury 1870–2000, část Islandská literatura . Z nejstaršího severského písemnictví přeložila Ságu o Ynglinzích, Eddu Snorriho Sturlusona a Příběh Amleta, prince jutského z dánské kroniky Saxona Grammatika . Napsala také několik beletristických titulů inspirovaných severskými zeměmi, např. Óli, tvůj kamarád z Islandu , Soumrak bohů, staroseverské mýty a báje . V roce 2002 vydala v Nakladatelství LN knihu Dějiny Islandu. Helena Kadečková je držitelkou medaile Karla Čapka udělované Mezinárodní federací překladatelů FIT, islandského Sokolího řádu, norské královské medaile Sv. Olava a norského královského Řádu sv. Olava.

Více od autora

Snorri Sturluson

Snorri Sturluson byl islandský historik, básník a politik. Snorri pocházel z mocného a váženého rodu Sturlungů, který se ve Snorriho době stal nejmocnějším na Islandu a zapsal se do dějin jako věk Sturlungů. V dětství byl Snorri poslán na vychování k Jónovi Loftssonovi na dvorec Oddi, jenž byl důležitým kulturním centrem středověkého Islandu. Zde ve škole, kterou založil Jónův dědeček Sæmund Moudrý, získal vzdělání v latině, rétorice, teologii, geografii, islandských zákonech a genealogiích a v norské a islandské historiografii. Když Jón Loftsson zemřel, bylo Snorrimu devatenáct let. Za dva roky se výhodně oženil s Herdis, dcerou bohatého kněze a velmože na Borgu na západním Islandu, někdejším sídle nejslavnějšího islandského pěvce skaldské poezie Egilla Skalagrímssona. Později získal další statky, z nichž na Reakjaholtu si zřídil trvalé sídlo. V letech 1215–1218 byl zákonopravcem sněmu althingu, což byl nejvyšší úřad v zemi. V letech 1218–1220 podnikl svou první cestu do Norska, kde byl s poctami přijat ještě nezletilým králem Haakonem Haakonarssonem a jarlem Skúlim, který říši spravoval. Na jejich počest napsal Snorri oslavnou báseň Háttalal . V té době se vztahy mezi Norskem a Islandem začaly rapidně zhoršovat a jarl Skúli se chystal vyslat na Island vojsko. Snorri se nabídl jako prostředník a slíbil Norům spojenectví, čímž si po návratu do vlasti získal nenávist svých krajanů. Na Islandu ale v zájmu Norů nic nepodnikl a tím si zase získal nepřátelství norského krále. Místo toho výhodnými sňatky svých dcer a spojenectvími rozšiřoval svůj majetek a politickou moc a v letech 1222–1231 byl opět zákonopravcem altingu. V této době také Snorri budoval své literární dílo. V pozici nejmocnějšího muže Islandu se však Snorri neudržel dlouho. Manželství jeho dcer mělo krátké trvání, Snorri upadl do majetkových sporů se svými zeti a z bývalých spojenců se stali nepřátelé. Jeho bratr Sighvat a sy...

Více od autora

Komentáře ke knize