Karel Krejčí, Jan Kochanowski, František Burant
Šachy

1979 | Nakladatelství Odeon

K 450. výročí narození předního básníka polské renesance vychází jeho báseň o šachovém klání dvou polských nápadníků na dvoře dánského krále, ucházejících se o ruku jeho dcery. K 450. výročí narození předního básníka polské renesance vychází jeho báseň o šachovém klání dvou polských nápadníků na dvoře dánského krále, ucházejících se o ruku jeho dcery.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	53, [2]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Olga Hostovská
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 2. 2024 13:5
Číslo položky:	756506

O autorech

Karel Krejčí

Karel Krejčí byl český spisovatel, slavista, bohemista, významný polonista, literární historik, autor popularizačních knih o Praze a vysokoškolský pedagog. Maturoval na malostranském gymnáziu v roce 1923. Pak začal studovat bohemistiku a germanistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Namísto germanistiky brzy začal studovat polonistiku. Jeho učiteli byli např. Marian Szyjkowski, Jan Máchal, Jan Jakubec a Otokar Fischer. V letech 1927–1928 absolvoval stáže na univerzitách v Krakově a ve Varšavě. V roce 1928 získal doktorský titul na základě práce Polské hnutí revoluční v letech 1830–1846 a české národní obrození. Od 1929 byl asistentem slovanského semináře na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1934 se habilitoval jako docent polonistiky prací Polská literatura ve vírech revoluce. V průběhu druhé světové války, v době uzavření českých vysokých škol, působil jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze a dále pracoval ve Slovanském ústavu. V roce 1945 byl jmenován mimořádným a v roce 1948 řádným profesorem polského jazyka a literatury na filozofické fakultě UK. V roce 1955 byl jmenován členem korespondentem Československé akademie věd, doktorem věd pro obor filologických věd se pak stal o rok později. V roce 1956 se ve funkci prorektora postavil na stranu studentů, žádajících obnovení akademických svobod. Proto byl v roce 1958 propuštěn z fakulty. Poté pracoval ve Slovanském ústavu, v Ústavu jazyků a literatur a posléze v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1975 odešel do důchodu. Působil rovněž v Klubu Za starou Prahu, byl 1977–1979 jeho předsedou.

Více od autora

Jan Kochanowski

Jan Kochanowski byl nejvýznamnější polský renesanční básník. Jeden z nejvýznamnějších polských renesančních básníků se narodil roku 1530 v Sycyně v šlechtické rodině . Od roku 1544 studoval na Krakovské univerzitě. Pravděpodobně kolem roku 1549 univerzitu opustil a přestěhoval se do Wroclawi. Na začátku 50. let 16. století pobýval v Královci, kde vytvořil svoje nejstarší dodnes dochované dílo . Brzy se Kochanowski přestěhoval do italské Padovy, kde až do roku 1555 studoval filozofii, latinu, řečtinu a antickou literaturu na místní univerzitě. Mimo jiné byl zde jmenován do funkce „konciláře“ národa polského, tj. zástupce Poláků na půdě univerzity. V následujících třech letech několikrát znovu vycestoval do zahraničí , aby se definitivně vrátil do vlasti v květnu roku 1559. Roku 1563 začal pracovat ve službách korunního podkancléře Piotra Myszkowského, díky čemuž získal hodnost královského sekretáře. Krátce působil i na dvoře krále Zikmunda II. Augusta. V roce 1574 Kochanowski zakoupil ves Chechły poblíž Czarnolasu, kde se natrvalo usadil a o rok později i oženil s Dorotou Podlodovskou z Przytyka. Ta mu přivedla na svět dceru Uršulu a Hanu. Odtud získal přídomek „básník z Černolesí“. Umřel v srpnu roku 1584 v Lublině , kam přijel na zasedání senátorů svolané králem Štepánem Bathorym. U Kochanovského lze určit tři období tvorby: 1/ Období cest a studií : 1544–1559 První Kochanovského díla vznikají za hranicemi Polska kolem roku 1555. Důležitým obdobím pro mladého básníka byl pobyt v italské Padově , kde se seznámil např. s Andrzejem Patrycym Nideckim, Andrzejem Dudyczem a Stanisławem Fogelwederem. Kolem roku 1580 píše tři latinské sbírky: Do...

Více od autora