Karel Kazbunda
Sabina : neuzavřený případ policejního konfidenta

2006 | Nakladatelství Karolinum

Následovalo "pozvání" k mluvčímu mladočeské opozice Janu Kučerovi, kde si měl Sabina vybrat ze dvou možností: buď navždy opustí zemi do několika dnů, nebo bude veřejně odhalen coby policejní konfident. Sabina si vybírá první možnost, odcestuje do zahraničí nejen s penězi od mladočechů, ale i tučnou výbavou od policie. …Krátce po odjezdu je doma vyhlášen za zrádce a vláčen tiskem, proti tomuto označení se však neváhá hájit. Dle autora je u Sabiny zarážející, kam až byl ochoten pro vlastní prospěch, především materiální, zajít. Následovalo "pozvání" k mluvčímu mladočeské opozice Janu Kučerovi, kde si měl Sabina vybrat ze dvou možností: buď navždy opustí zemi do několika dnů, nebo bude veřejně odhalen coby policejní konfident…. Sabina si vybírá první možnost, odcestuje do zahraničí nejen s penězi od mladočechů, ale i tučnou výbavou od policie. Krátce po odjezdu je doma vyhlášen za zrádce a vláčen tiskem, proti tomuto označení se však neváhá hájit. Dle autora je u Sabiny zarážející, kam až byl ochoten pro vlastní prospěch, především materiální, zajít.

Stav

Dobrý

stránky zvlněné, známky po polití

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, stránky zvlněné, známky po polití
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	516
Jazyk:	česky
ISBN10:	8024611686
ISBN:	9788024611686
Editor:	Martin Kučera
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Prameny k dějinám českého myšlení
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 4. 2026 21:34
Číslo položky:	1692594

O autorovi

Karel Kazbunda

Karel Kazbunda byl český historik, archivář a pedagog, docent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jičínský rodák Karel Kazbunda absolvoval v roce 1910 pražskou univerzitu pracoval jako archivář na různých ministerstvech Československé republiky. Rozsáhlou praxí nabyté zkušenosti předával 1943–1948 svým studentům jako profesor Státní archivní školy. V letech 1921–1923 řídil tzv. spisovou a archivní rozluku s Rakouskem. Současně publikoval knižní i časopisecké práce o domácí české a zahraniční politice v habsburské monarchii 2. poloviny 19. století. Po penzionování a zákazu publikování roku 1948 se vrátil do rodného města, kde v ústraní prožil dalších 38 let svého života. Během nich čelil pokusu o vyvlastnění svého domu ve Fügnerově ulici městem, po neúspěchu této akce byli do jeho domku alespoň nastěhováni cizí nájemníci. I nadále pracoval a do šuplíku, bez možnosti zveřejnění ukládal díla, jež se dočkala vydání až po roce 1989 . V Archivu Národního muzea jsou vedle jiných rukopisů uloženy i Kazbundovy dosud nevydané paměti Moje matka, můj otec. Jeho ženou byla snacha malíře Luďka Marolda. Metodou práce patřil Karel Kazbunda do proudu pozitivistické historiografie. Jeho hodnotově neutrální, na faktech založený a spekulaci i ideologii se vyhýbající přístup ke studovanému tématu se po únoru 1948 ocitl mimo hlavní proud oficiální historické marxistické vědy, jakkoli Kazbunda neopomíjel zjištěná fakta prezentovat v ekonomických, sociálních, kulturních i právních souvislostech. V rozsáhlém čtyřsvazkovém díle zpracoval historii „stolice dějin na pražské univerzitě“ . Knihu o Karlu Sabinovi lze číst i jako autorovo vyrovnání s válečným i poúnorovým konfidentstvím....

Více od autora