Leonid Maksimovič Leonov
Ruský les

1972 | Nakladatelství Odeon

Nové vydání románu, který patří k trvalým hodnotám sovětské i evropské soudobé literatury . Základním motivem je vědecký spor "ochránce ruského lesa" profesora Vichrova akariéristy Gracianského, který rozsoudí mladá generace představovaná Vichrovovou dcerou Poljou. Toto vzrušující myšlenkové drama se odehrává na pozadí… ruského lesa, symbolu celé sovětské země. Nové vydání románu, který patří k trvalým hodnotám sovětské i evropské soudobé literatury . Základním motivem je vědecký spor "ochránce ruského lesa" profesora Vichrova akariéristy Gracianského, který… rozsoudí mladá generace představovaná Vichrovovou dcerou Poljou. Toto vzrušující myšlenkové drama se odehrává na pozadí ruského lesa, symbolu celé sovětské země.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou, ochranný obal
Počet stran:	778, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	Klasikové sovětské prózy
Vydání:	4. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 6. 2025 10:53
Číslo položky:	1254929

O autorovi

Leonid Maksimovič Leonov

Leonid Maximovič Leonov byl ruský sovětský spisovatel a dramaturg, který hrál v literatuře významnou roli po více než 60 let. Jeho otec Maxim Leonidov Leonov, básník a novinář, carem i s rodinou vyhnán na Sibiř, do Archangelska. Leonidovi se zde líbilo a později se tamní kraj objevil v řadě jeho povídek a novel. V ruské občanské válce byl v armádě, nejprve jako voják, poté i jako novinář. Své literární prvotiny, zejména poezii podepisoval pseudonymem Lapoť. Po roce 1925 začal psát romány, z nichž řada byla brzy vydána v zahraničí. Mimo psaní knih se odhodlal v třicátách letech k napsání celé řady mnohdy velice úspěšných dramat. I nadále působil jako aktivní novinář, po válce psal např. o ochraně pracovního prostředí, ochraně přírody a památek, o estetice pracovních nástrojů. Jeho novely se zabývají etickými problémy Ruska mezi roky 1917 - 1941, je však nutno mít na paměti, že jeho pojetí těchto problémů je v rámci „socialistické morálky“. Celá řada jeho prací byla vydána v češtině. Po roce 1960 dostal možnost cesty po Americe a i tyto prožitky využil ve své tvorbě. Byl veřejně činný v mírovém hnutí, byl poslanec Nejvyššího sovětu. Roku 1967 dostal státní cenu SSSR, poté i Leninovu cenu a roku 1972 byl zvolen do Akademie věd SSSR a stal se také členem obdobné instituce v Jugoslávii. Uměl psát nejen knihy poplatné době, ale i romantické milostné příběhy, věnoval se starým legendám, napsal bajky i pohádky, desítky povídek různých žánrů. Mnohé z nich se dočkaly několika vydání

Více od autora