Tomáš Garrigue Masaryk
Rusko a Evropa - studie o duchovních proudech v Rusku - Díl první - svazek první a druhý - POLOKOŽENÁ VAZBA, ZLACENÁ HORNÍ OŘÍZKA + PODPIS TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK z roku 1933

1919 | Nakladatelství Jan Laichter

Studie o duchovních proudech v Rusku, s podtitulem K ruské filosofii dějin a náboženství. 1. vydání spisů T.G.M. po vzniku samostatné ČSR. Obsáhlé dílo, které se věnuje problematice Ruska od vzniku samostatného státu, až do 1. světové války a revoluce. Stav literatury, kultury, politiky i ruské filosofie. Studie o duchovních proudech v Rusku, s podtitulem K ruské filosofii dějin a náboženství. 1. vydání spisů T.G.M. po vzniku samostatné ČSR. Obsáhlé dílo, které se věnuje problematice Ruska od vzniku sa…mostatného státu, až do 1. světové války a revoluce. Stav literatury, kultury, politiky i ruské filosofie.

Obsažené svazky:

Rusko a Evropa, studie o duchovních proudech v Rusku 1919 Díl první (533 s.)
Rusko a Evropa - svazek druhý, studie o duchovních proudech v Rusku 1921 Díl první (730 s.)

Stav

Dobrý

PODPIS, až velmi dobrý, hřbet s oděrkami, nafoceno, převazba, polokožená, zlacená horní ořízka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, nafoceno, hřbet s oděrkami obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná, převazba, polokožená, zlacená horní ořízka
Počet stran:	533 + 730
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 12. 2024 15:9
Číslo položky:	1079898

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora