Antonín Zápotocký
Rudá záře nad Kladnem

1981 | Nakladatelství Československý spisovatel

Rudá záře nad Kladnem je tzv. budovatelský román Antonína Zápotockého. Pojednává o historii dělnického hnutí na Kladně v letech 1918–1920 z komunistického pohledu. V období komunistické vlády v Československu na něj bylo poukazováno jako na velmi významné dílo.

Z dobové recenze: "Kniha románovou formou analyzuje… politický kvas v letech 1918-1920 a autenticky zachycuje vývoj dělnického hnutí až do okamžiku založení KSČ. Děj se odehrává na Kladně, kde během dvou nepokojných let probíhá zápas o charakter republiky nejdůrazněji. Rok 1918 znamenal nejen konec války, ale i rozvoj sociálních hnutí, podníceného Říjnovou revolucí v Rusku. Na postavách svých hrdinů sleduje autor smýšlení a činy kladenských havířů, dělníků a zemědělců a podává obraz jednoho z uzlových bodů historie českého dělnického hnutí..."

Z uvedeného je jasné, jak byl román poplatný tehdejší době, přesto se domnívám, že je potřeba jej přečíst, abychom věděli, čeho se vyvarovat v budoucnu. Rudá záře nad Kladnem je tzv. budovatelský román Antonína Zápotockého. Pojednává o historii dělnického hnutí na Kladně v letech 1918–1920 z komunistického pohledu. V období komunistické vlády v Českos…lovensku na něj bylo poukazováno jako na velmi významné dílo.

Z dobové recenze: "Kniha románovou formou analyzuje politický kvas v letech 1918-1920 a autenticky zachycuje vývoj dělnického hnutí až do okamžiku založení KSČ. Děj se odehrává na Kladně, kde během dvou nepokojných let probíhá zápas o charakter republiky nejdůrazněji. Rok 1918 znamenal nejen konec války, ale i rozvoj sociálních hnutí, podníceného Říjnovou revolucí v Rusku. Na postavách svých hrdinů sleduje autor smýšlení a činy kladenských havířů, dělníků a zemědělců a podává obraz jednoho z uzlových bodů historie českého dělnického hnutí..."

Z uvedeného je jasné, jak byl román poplatný tehdejší době, přesto se domnívám, že je potřeba jej přečíst, abychom věděli, čeho se vyvarovat v budoucnu.

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky na obálce

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky na obálce
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	390, [6]
Jazyk:	česky
Edice:	69. svazek ed. 69. svazek ed. Slunovrat. Velká řada, Slunovrat
Vydání:	7. vyd., v Čs. spis. 2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 12. 2025 14:2
Číslo položky:	1509595

O autorovi

Antonín Zápotocký

Antonín Zápotocký byl československý komunistický politik, odborový předák a později premiér Československa, který se stal druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi a pátým od vzniku samostatného Československa. K nejkontroverznějším krokům jeho prezidentského úřadování patří měnová reforma z roku 1953. Byl synem Ladislava Zápotockého , krejčího a známého českého socialistického novináře a funkcionáře, a Barbory, rozené Dolejšové; narodil se jako druhé z pěti dětí. Vyučil se kameníkem a pracoval mimo jiné i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. V roce 1910 se oženil s Marií Skleničkovou a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního stranického tisku. Během první světové války bojoval jako voják Rakousko-uherské armády v Haliči, Srbsku a na italské frontě. Po vzniku samostatného Československa se stal jedním ze zakladatelů levicové frakce v Československé sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku, která do svých požadavků zahrnovala demisi vlády a vytvoření dělnických rad. Za tuto svoji činnost byl odsouzen na 18 měsíců, devět měsíců vězněn a propuštěn byl až amnestií prezidenta Masaryka. Ve dvacátých letech patřil ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny. Ve třicátých letech byl představitelem komunistických Rudých odborů. Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil v...

Více od autora