Jorge Amado
Rudá setba

1950 | Nakladatelství Svoboda

Román vypráví drobných lidech, kteří vyhnáni z půdy putují s úžasným vypětím sil trnitou stepí za novým zaměstnáním. Amado rovněž líčí činnost loupeživých tlup, nakažlivost náboženského hnutí a v závěru pak zdůrazňuje uvědomělé sociální povstání a práci komunistické strany, která hájí především zájmy utlačovaného venko…va.

Když odňal majitel černochu Jeronýmovi pronajaté políčko, putoval Jeroným s rodinou – tak jako tisíce jiných – trnitou stepí do města za prací. Mnozí cestu nevydrželi, jiní se z hladu stali bandity, někteří hledali východisko v náboženském blouznění a bloudili, živíce se krádežemi, po kraji. Brazilská vláda řešila tuto situaci vysláním drancujících a terorizujících policejních oddílů. Nastal nesmyslný bratrovražedný boj. Avšak v městech zatím se připravuje brazilský proletariát k zúčtování s viníky: klikou důstojníků, plantážníky a ostatními vykořisťovateli. Poupata bolesti a vzpoury vyrostla z rudé setby krve a hladu. Román vypráví drobných lidech, kteří vyhnáni z půdy putují s úžasným vypětím sil trnitou stepí za novým zaměstnáním. Amado rovněž líčí činnost loupeživých tlup, nakažlivost náboženského hnutí a v závě…ru pak zdůrazňuje uvědomělé sociální povstání a práci komunistické strany, která hájí především zájmy utlačovaného venkova.

Když odňal majitel černochu Jeronýmovi pronajaté políčko, putoval Jeroným s rodinou – tak jako tisíce jiných – trnitou stepí do města za prací. Mnozí cestu nevydrželi, jiní se z hladu stali bandity, někteří hledali východisko v náboženském blouznění a bloudili, živíce se krádežemi, po kraji. Brazilská vláda řešila tuto situaci vysláním drancujících a terorizujících policejních oddílů. Nastal nesmyslný bratrovražedný boj. Avšak v městech zatím se připravuje brazilský proletariát k zúčtování s viníky: klikou důstojníků, plantážníky a ostatními vykořisťovateli. Poupata bolesti a vzpoury vyrostla z rudé setby krve a hladu.

Stav

Dobrý

popsaná/pokreslená obálka, zašlá obálka, lehké oděrky na obálce, označení na titulním listu

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, popsaná/pokreslená obálka, zašlá obálka, lehké oděrky na obálce, označení na titulním listu
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	333
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jarmila Kvapilová-Pilzová
Edice:	86. svazek ed. 86. svazek ed. Knihovna Svobody
Vydání:	1.vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 8. 2026 14:59
Číslo položky:	1893947

O autorovi

Jorge Amado

Jorge Leal Amado de Faria byl brazilský spisovatel. Narodil se jako syn majitele kakaové plantáže na farmě Ferradas v okresu Itabuna v brazilském státě Bahia. Když měl jeden rok, rodina se kvůli epidemii neštovic přestěhovala do nedalekého města Ilheus, kde trávil celé dětství. Jezuitskou školu a gymnázium studoval ve městě Salvador. Během studia začal psát a vstoupil do literárních kruhů. Pomáhal zakládat Akademii rebelů. Jeho první román Země karnevalu vyšel roku 1931. V roce 1933 se oženil, ve stejném roce vyšel jeho druhý román Kakao . Roku 1935 ukončil úspěšně studium práv na vysoké škole v Rio de Janeiro. Jako aktivní člen Brazilské komunistické strany byl donucen roku 1941 emigrovat do Argentiny a pak do Uruguaye. Zpět se vrátil roku 1944. V tomtéž roce se rozvedl. Roku 1945 kandidoval úspěšně na brazilského Národního shromáždění za komunistickou stranu. Navrhl dodnes platný zákon o náboženské svobodě. V tomtéž roce se podruhé oženil. Jeho žena Zélia Gattai byla dcerou italských přistěhovalců. Roku 1947 byla Brazilská komunistická strana zakázána a Amado byl nucen s celou rodinou emigrovat. Od 1950 do 1952 žil v Československu, kde se narodila jeho dcera Paloma. Amado zemřel 6. srpna 2001 v Salvadoru . Jeho popel byl uložen na zahradě jeho domu na ulici Alagoinhas v den jeho nedožitých 89. narozenin. Dostal titul člena čestné legie v Argentině, Chile, Španělsku, Francii, Portugalsku a Venezuele. Byl doktorem honoris causa na univerzitách v Brazílii, Portugalsku, Itálii, Izraeli a Francii. Amado napsal více jak 30 románů a divadelních her. Některé byly zfilmovány. V jeho románech je silný sociální náboj, např. popisoval boje o půdu, vykořisťování dělníků, pracujících na kakaových plantážích, všudypřítomnou chudobu a politickou moc, líčil Brazílii jako směsici kultur a etnik. Anna Seghers ho považovala za 'brazilského Balzaca'. Od roku 1961 byl...

Více od autora

Komentáře ke knize