Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Verner von Heidenstam
Rozklad a pád proletářské filosofie

Verner von Heidenstam
Rozklad a pád proletářské filosofie

1920 | Nakladatelství Družstvo přátel Studia

Několik slov na prahu nového věku.

Aby zamíchali karty, volají hned někteří o malicherných pohnutkách. Tak ubohými zbraněmi však pravdy nezdolají. Na světě je skutečně ještě něco, čemu se říká boje idejí - Z přednášky spisovatelovy, Uppsala 18.3.1919 .

Krátké statě a úvahy autora,obsahují
Neschopní kně…ží lidu
Proletář jako bohočlověk
Strindberg, díváme-li se na něho dalekohledem
Bezvětří Několik slov na prahu nového věku.

Aby zamíchali karty, volají hned někteří o malicherných pohnutkách. Tak ubohými zbraněmi však pravdy nezdolají. Na světě je skutečně ještě něco, čemu se říká …boje idejí - Z přednášky spisovatelovy, Uppsala 18.3.1919 .

Krátké statě a úvahy autora,obsahují
Neschopní kněží lidu
Proletář jako bohočlověk
Strindberg, díváme-li se na něho dalekohledem
Bezvětří

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	32
Jazyk:	česky
Překladatel:	Emil Walter
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Letorosty
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 8. 2024 7:22
Číslo položky:	958984

O autorovi

Verner von Heidenstam

Carl Gustaf Verner von Heidenstam byl švédský prozaik a básník, člen Švédské akademie, ústřední postava švédského novoromantismu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1916. Heidenstam se narodil jako syn důstojníka a potomek staré šlechtické rodiny . Studoval na malířské akademii ve Stockholmu, ale kvůli tuberkulóze musel studium ukončit. Podnikl pak dvě dlouhé zdravotní a vzdělávací cesty do jižní Evropy a na Blízký východ, v Římě a v Paříži studoval malířství, dlouho žil v cizině, zejména ve Švýcarsku, kde se seznámil s Augustem Strindbergem . V literárním vývoji Švédska byl vůdčí osobností nastupující nové generace básníků z konce 19. století, která se snažila o renesanci romantických prvků proti převládajícímu naturalismu. Jeho básnická sbírka Vallfart och vandringsår z roku 1888 znamenala nástup novoromantismu ve švédské literatuře. Radostné ladění svých veršů, fantazii a idealizaci použil Heidenstam jako zbraň proti dobové naturalistické tvorbě. Ve svých prózách pak uplatňoval nacionální patos, patriotismus, oslavu bojovného ducha lidu a idealizaci historie, přesvědčivě zachytil charakteristiky švédského národního života, vyjádřil lásku k rodné zemi a nadšený obdiv pro její přírodu. Roku 1912 se Heidenstam stal členem Švédské akademie a v roce 1916 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „… jako uznání jeho významu jako vedoucí osobnosti nové éry ve švédské literatuře“ .

Více od autora