Artur Brožek, R Dostál
Rostlinopis : Nauka o dědičnosti - Svazek V

1930 | Nakladatelství Aventinum

Stav

Dobrý

zašlé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	332 s., iii l. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	33. svazek ed. 33. svazek ed. Knihovna naučných spisů Aventina
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 3. 2025 10:37
Číslo položky:	1178026

O autorech

Artur Brožek

Narodil se jako jediný syn v rodině třeboňského berního adjunkta Hypolita B. Po smrti otce ho nejprve vychovávala matka, později dědeček, učitel Kašpar Loula, který v něm vzbudil zájem o hudbu a o přírodu, zejména o rostliny. Gymnázium začal navštěvovat v Třeboni, ale po roce se spolu s dědečkem přestěhoval k matce do Prahy a 1900 tam maturoval na gymnáziu v Žitné ulici. Již jako student se zajímal o mineralogii, zoologii a botaniku. Na pražské univerzitě vystudoval přírodní vědy, matematiku a fyziku, 1907 dosáhl hodnosti PhDr. Stal se středoškolským profesorem v Praze, poté v Roudnici a Čáslavi. Do Prahy se vrátil 1911 a začal se intenzivněji věnovat vědecké práci. Jako biolog a matematik se od 1904 zabýval variační statistikou, výsledky publikoval ve Věstníku KČSN. Záhy se stal průkopníkem užití matematiky v biologii. Už v době čáslavského pobytu dospěl k přesvědčení, že otázky variability nemůže řešit pouze sama biometrika, ale že musí být zkoumány spolu s dědičností současně také na rostlinných kulturách. Po poradě s prof. B. Němcem se rozhodl experimentovat na rostlinném materiálu, a to na rostlině z čeledi krtičníkovitých – kejklířce . Pokusy prováděl třiadvacet let na rozsáhlé kultuře kejklířky v zahradě Ústavu pro fysiologii rostlin. Zjištěné údaje pečlivě protokoloval a výsledky publikoval doma i v cizině. 1920 se B. v Němcově Ústavu pro anatomii a fyziologii rostlin na univerzitě habilitoval pro obor genetiky, 1927 se stal mimořádným a 1934 řádným profesorem. 1924–25 byl na studijním pobytu v USA u známého genetika Th. H. Morgana a navázal úzkou spolupráci s řadou amerických biologů. Jako pokračovatel J. G. Mendela se B. věnoval genetice a vyzdvihoval její ušlechtilé cíle. Teoreticky zkoumal biologický pojem plemene. K nauce o zlepšování dědičného základu a vývoje se přihlásil v knize Zušlechtění lidstva . Jednoznačně však odmítl rasistické teorie hlásané německými nacistickými kruhy. Začal se též zabývat cytologií ve vztahu...

Více od autora