Jiří Škabrada, Zdeněk Dragoun, Michal Tryml
Románské domy v Praze

2002 | Nakladatelství Paseka

V knize jsou důkladně popsány pozůstatky několika desítek obytných domů v Praze postavených kvádříkovou technikou ve 12. a 13. stol., záměrně jsou vynechána sídla církevních institucí. Zbytky románských domů se nalézají zejména ve sklepeních domů historického centra Prahy 1. Kniha je rozčleněna podle hlavních částí his…torického centra, vynechán je areál Pražského hradu a Vyšehradu. Popisované objekty jsou seřazeny podle popisných čísel. Nezbytnou součástí popisu památek je shrnutí a interpretace, zvláštní pozornost je věnována fotografické a kresebné dokumentaci včetně půdorysných situací, u každého objektu je uvedena odborná literatura. Publikaci uzavírají obecné kapitoly věnované souhrnné charakteristice románských domů. Práce vychází z katalogu románských kvádříkových domů v Praze, který byl zpracován v letech 1996 - 1998. Velké množství získané dokumentace bylo zúženo tak, aby nevzniklo několikasvazkové dílo, kompletní dokumentace je uložena na CD-ROM, který je přiložen k části nákladu knihy. Autoři považují svou publikaci za výchozí krok pro další zpracovávání problematiky obytných staveb raného středověku. Práce je přehledným zdrojem informací pro zájemce o románskou architekturu v Praze a podrobným studijním materiálem pro odborníky z oboru architektury, kunsthistorie a památkové péče. V knize jsou důkladně popsány pozůstatky několika desítek obytných domů v Praze postavených kvádříkovou technikou ve 12. a 13. stol., záměrně jsou vynechána sídla církevních institucí. Zbytky románský…ch domů se nalézají zejména ve sklepeních domů historického centra Prahy 1. Kniha je rozčleněna podle hlavních částí historického centra, vynechán je areál Pražského hradu a Vyšehradu. Popisované objekty jsou seřazeny podle popisných čísel. Nezbytnou součástí popisu památek je shrnutí a interpretace, zvláštní pozornost je věnována fotografické a kresebné dokumentaci včetně půdorysných situací, u každého objektu je uvedena odborná literatura. Publikaci uzavírají obecné kapitoly věnované souhrnné charakteristice románských domů. Práce vychází z katalogu románských kvádříkových domů v Praze, který byl zpracován v letech 1996 - 1998. Velké množství získané dokumentace bylo zúženo tak, aby nevzniklo několikasvazkové dílo, kompletní dokumentace je uložena na CD-ROM, který je přiložen k části nákladu knihy. Autoři považují svou publikaci za výchozí krok pro další zpracovávání problematiky obytných staveb raného středověku. Práce je přehledným zdrojem informací pro zájemce o románskou architekturu v Praze a podrobným studijním materiálem pro odborníky z oboru architektury, kunsthistorie a památkové péče.

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet, ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	365
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071854271
ISBN:	9788071854272
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 4. 2026 18:37
Číslo položky:	1713507

O autorech

Jiří Škabrada

Jiří Škabrada je architekt, vysokoškolský pedagog, pracovník státní památkové péče se zaměřením na lidovou architekturu, historické stavební konstrukce, typologii staveb. V letech 1963-1969 vystudoval Stavební fakultu na ČVUT v Praze, obor architektura. V letech 1971-1974 byl interním aspirantem na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Od roku 1974 prováděl pomocné práce při výzkumech Archeologického ústavu AV ČR, 1974-1986 byl zaměstnán ve Státní ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů – průzkumové středisko 03, ateliér lidové architektury. V letech 1986-1989 byl vědeckým pracovníkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, vedoucím oddělení lidové architektury, archeologických a technických památek. Zde významně přispěl k vyhlašování vesnických památkových rezervací a zón. Svými výzkumy přispěl k posunu v poznání typologie nejstarší vrstvy dochovaných vesnických staveb. Od roku 1989 byl vědeckým pracovníkem, od r. 1993 docentem, od r. 2005 profesorem na Fakultě architektury ČVUT v Praze pro obor dějiny architektury a ochrana památek. Působil jako vysokoškolský pedagog také na ZČU v Plzni a FF Univerzity Pardubice, Fakulta restaurování v Litomyšli . Od roku 2007 působí jako profesor na Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK Praha a Fakulty stavitelství ČVUT Praha. Je zakládajícím členem Sdružení pro stavebněhistorický průzkum. Výzkumy lidové architektury a vesnického urbanismu. Stavebně-historické průzkumy v kombinaci s dalšími výzkumnými metodami. Aktivity pro ochranu lidových staveb a venkovských sídel. Spolupráce na výzkumu pražských románských domů se Zdeňkem Dragounem a Michalem Trymlem . Systematicky se věnuje také prosazování konzervace historických staveb, citlivému přístupu k uchování historické konstrukční substance i architektonických prvků, jakož i kvalifikovaného přístupu k zachování či revitalizaci prostředí městských i venkovských s...

Více od autora

Zdeněk Dragoun

Zdeněk Dragoun je český archeolog specializující se na vývoj Prahy v předlokačním období , počátky pražských měst a pražskou románskou architekturu. Podílel se na řadě monografií a je autorem odborných mnoha článků. Kromě jiného píše i básnické sbírky. V letech 1964-1971 a 1974-1975 studoval obor archeologie-archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, který zakončil diplomovou prací: „Vývoj osídlení Bozeňska v době předhusitské“. V letech 1972-1978 patři do průzkumové čety Pražského stavebního podniku na výzkumech Pražského ústavu památkové péče . V letech 1978-1984 byl archeologem Muzea hlavního města Prahy a od roku 1982 členem Pražské archeologické komise. V této komisi byl od 1991 do 2008 předsedou. V roce 1983 získal titul PhDr. V období let 1984-1992 byl archeologem Pražského ústavu památkové péče a od roku 1992 do roku 2008 vedoucím archeologického oddělení PÚPP . Od 1987 byl členem redakční rady Pražského sborníku historického a v letech 1990-1993 členem Rady Pražského hradu. V letech 1990-1993 byl členem redakční rady Zpráv památkové péče, od roku 1994 členem redakční rady Průzkumů památek a od roku 1997 člen redakční rady sborníku Archaeologica Pragensia. V letech 1994-2001 byl člen Archeologické komise MK ČR a od 1997 se stal jejím předsedou. V období let 1996-1998 se stal řešitelem grantu GA ČR: „Románské domy v Praze“. V letech 1998-2006 byl členem Vědecké rady Archeologického ústavu AV ČR a od roku 2001 členem podoborové komise Grantové agentury České republiky. Od roku 2003 byl předsedou koreferentské komise výzkumu v areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky. Od roku 2008 se stal členem Památkové rady NPÚ v Praze a členem Komise pro revitalizaci Staroměstského náměstí MHMP. Od roku 2009 se stal členem evaluační archeologické komise AV ČR....

Více od autora