Knihy
Beletrie
Francouzská literatura
Joseph Bédier
Román o Tristanovi a Izolde

Joseph Bédier
Román o Tristanovi a Izolde

1977 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka, lehké oděrky

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý natrhnutá obálka, lehké oděrky	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka, lehké oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	191
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Valentín Beniak, Mária Kosová-Kolečányi
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	15. 2. 2024 11:56
Číslo položky:	758526

O autorovi

Joseph Bédier

Charles Marie Joseph Bédier byl francouzský filolog, romanista, literární historik, kritik a profesor, žák zakladatele romanistických studií Gastona Parise. Narodil se v Paříži v rodině právníka bretaňského původu. Dětství strávil na Réunionu. Roku 1883 byl přijat na prestižní vysokou školu École normale supérieure. Navštěvoval rovněž přednášky na École pratique des hautes études a na Collège de France, kde se setkal s filologem Gastonem Parisem, jehož žákem se stal. Po ukončení studií vyučoval v letech 1889–1891 středověkou francouzskou literaturu na Freiburské univerzitě ve Švýcarsku, poté byl jmenován odborným asistentem na Univerzitě v Caen a na École normale supérieure a roku 1903 se stal profesorem na Collège de France. Roku 1891 se oženil s Eugénií Bizarelli , se kterou měl tři děti: syny Louise a Jeana a dceru Marthe . Kromě různých studií o středověké epické poezii a kritických vydání středověkých francouzských eposů je znám rovněž jako autor vlastních adaptací rytířských románů. Roku 1920 se stal členem Francouzské akademie a roku 1925 obdržel Řád čestné legie. Roku 1929 byl zvolen ředitelem Collège de France a stal se členem Americké akademie umění a věd. Roku 1936 odešel na odpočinek. Zemřel náhle roku 1938 na mrtvici. Bédierova teorie vyvrací teorii jeho učitele Gastona Parise, podle kterého písně vznikaly od 7. do 10. století pod přímým vlivem opěvovaných událostí. Bédier poukazuje na to, že písně zcela jasně odrážejí kulturně-politickou situaci společnosti 11. až 13. století, nikoliv však ducha dob starších. Podle Bédiera je nutno chansons de geste považovat za útvary umělé, vzniklé nejdříve na přelomu 11. a 12. století z legend, ve kterých byly uchovány historické vzpomínky. Tyto legendy byly spjaty se svatyněmi a kláštery, přes které vedly jednak velké pou...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…