Felix Háj, Karel Rélink
Řídících Márinka : Díl V

1991 | Nakladatelství Papyrus

Knížky o řídících Márince patřívaly mezi nejčtenější a nejpopulárnější vyprávění pro děti a dodnes si nalézají mezi děvčaty a chlapci svoje čtenáře. Příběhy o Márince jsou totiž zábavné, oplývají vtipem a dobře se čtou. A přitom ledacos napovídají o koloběhu života v době před více než stoletím, kdy bylo tolik věcí doc…ela jiných. Knížky o řídících Márince patřívaly mezi nejčtenější a nejpopulárnější vyprávění pro děti a dodnes si nalézají mezi děvčaty a chlapci svoje čtenáře. Příběhy o Márince jsou totiž zábavné, oplývají vtip…em a dobře se čtou. A přitom ledacos napovídají o koloběhu života v době před více než stoletím, kdy bylo tolik věcí docela jiných.

Součástí souboru:

Řídících Márinka I - V 1990 (5sv., 161 + 117 + 117 + 187 + 193, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop	289 Kč
Stav Dobrý ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop	229 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~259 Kč~~ 139 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	117
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090067573
ISBN:	9788090067578
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Řídících Márinka
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Vimperk
Vystaveno:	19. 9. 2023 13:39
Číslo položky:	643617

O autorech

Felix Háj

F. Háj, nebo též Felix Háj, byl literární pseudonym spisovatelky Marie Wagnerové, roz. Černé , píšící zejména idylické romány a románové cykly pro mládež, z nichž nejznámější jsou Školák Kája Mařík a Řídících Márinka. Narodila se jako druhá dcera ředitele mníšecké obecné školy Augustina Černého a jeho manželky Filipíny, rozené Horákové . Základní a měšťanskou školu vychodila v Mníšku, vystudovala učitelský ústav v Českých Budějovicích. Současně studovala hudbu a zpěv. Po maturitě se vrátila do Mníšku, kde se v 7. listopadu 1906 provdala za místního učitele Viléma Wagnera a působila jako varhanice a učitelka hudby. Dne 1. srpna 1907 se jí narodil syn Vilém . Marie Wagnerová žila se svým manželem na pražském Zlíchově, odkud se v roce 1914 i se synem vrátila do Mníšku. V roce 1920 bylo manželství rozvedeno od stolu i lože a v roce 1922 rozloučeno. Otec Augustin Černý musel po odchodu do penze roku 1924 opustit služební byt. Marie Wagnerová proto přijala místo farní hospodyně na faře v Mníšku a získala tak bydlení pro sebe, otce i pro syna Vildu. Tehdy také začala publikovat své první literární práce. Po smrti faráře Františka Rause , který ji v jejím literárním úsilí podporoval a pomáhal jí, se odstěhovala do jiného domu v Mníšku. Vedla místní ženský pěvecký sbor, pořádala besídky a hudební akademie. Přestože byla horlivě věřící katoličkou, byla i dlouholetou funkcionářkou Sokola. V roce 1927 se stala členkou spolku vyhraněně katolických spisovatelů Družina literární a umělecká. Zemřela ve 47 letech na rakovinu. Pochována je na hřbitově v Mníšku pod Brdy. Hlavní dílo autorky představuje sedmidílný cyklus o Kájovi Maříkovi , kterým proslavila své rodné městečko a pětidílný cyklus o řídících Márince....

Více od autora

Karel Rélink

Karel Rélink, psán též Röhling byl český malíř a ilustrátor, antisemita a kolaborant s nacisty. Narodil se v rodině pražského kupeckého Gustava Röhlinga a jeho manželky Josefy, rozené Chrsové . Měl čtyři sourozence, z nich pouze starší bratr se dožil dospělosti. Otec zemřel, když byl Karlu Rélinkovi rok. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a poté nastoupil na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Václava Brožíka. Po studiích pobýval v Paříži, první světovou válku prožil jako plukovní malíř 28. pěšího pluku. Dne 24. dubna 1907 se v Praze oženil s Boženou Kösslerovou . Manželka byla též literátka, přispívala zejména do Ženských listů a Národní politiky. Knižně jí vyšly dvě publikace inspirované Francií, které ilustroval její manžel. V roce 1908 se manželům Rélinkovým v Paříži narodila dcera Renée, která zemřela v roce 1927 jako devatenáctiletá. O tom, jak se Karel Rélink přizpůsoboval době svědčí, že se narodil jako Karel Röhling, ale po vzniku Československa si v roce 1919 příjmení úředně změnil na Rélink. Za německé okupace navrátil příjmení zpět na německou pravopisnou verzi Röhling. Na razítku, kterým označoval své písemnosti, se po tomto přejmenování psal jako Karel Rélink–Röhling. Již v roce 1925 proběhla v Klementinu Rélinkova výstava kreseb, které měly ilustrovat výroky Talmudu. Výstava byla policejně uzavřena a po odstranění některých kreseb znovu otevřena. K. J. Beneš v Přítomnosti uvedl na základě konkrétních příkladů a stanovisek znalců,, že Rélinkem často citovaná autorita prof. dr. August Rohling vědomě falšoval své závěry s tím, že např. nepřesně překládal, odvolával se na neexistující texty a dopouštěl se při interpretaci dalších závažných prohřešků. Ještě v roce 1933 interpeloval poslanec Angelo Goldstein ministra vnitra, že je Zrcadlo Židů stále ro...

Více od autora