Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Politologie
Julius Fučík
Reportáže z buržoazní republiky

Julius Fučík
Reportáže z buržoazní republiky

1981 | Nakladatelství Svoboda

Reportáže vypovídají o stávce severočeských havířů v r. 1929, o střelbě do dělníků u duchcovského viaduktu a ve Frývaldově, o generální stávce na severu Čech. Odhalují souvislosti a příčiny tehdejší krize, dávají nahlédnout do světa obětí bídy a hladu, pranýřují činnost buržoazních policejních a soudních orgánu aj. Reportáže vypovídají o stávce severočeských havířů v r. 1929, o střelbě do dělníků u duchcovského viaduktu a ve Frývaldově, o generální stávce na severu Čech. Odhalují souvislosti a příčiny tehdejší k…rize, dávají nahlédnout do světa obětí bídy a hladu, pranýřují činnost buržoazních policejních a soudních orgánu aj.

Stav

Dobrý

odřená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, odřená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	247
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Spisy Julia Fučíka
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 2. 2025 14:15
Číslo položky:	1128443

O autorovi

Julius Fučík

Julius Fučík byl český komunistický novinář, literární a divadelní kritik a překladatel, popravený nacisty pro účast v protinacistickém odboji. Po roce 1948 se stal ikonou celé komunistické ideologie. Pocházel z dělnické rodiny na pražském předměstí Smíchově; byl pokřtěn 22. března jako Julius Jaroslav; jméno Julius obdržel po svém strýci, skladateli Juliu Fučíkovi. Rodina se roku 1913 přestěhovala do Plzně, protože jeho otec, povoláním soustružník a zároveň ochotnický divadelní pěvec, přijal angažmá v tamním Městském divadle. V plzeňském divadle již jako malý hoch sehrál desítky úspěšných dětských rolí. Roku 1919 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. Po maturitě začal externě studovat na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1921 vstoupil do KSČ. V letech 1922 až 1924 žil ve Starých Strašnicích, v Bylanské ulici 39, kde má nyní menší kamennou pamětní desku. V této době také pracoval jako pomocník v kanceláři. V roce 1926 se stal členem Devětsilu, v roce 1929 spoluzakládal Levou frontu. V období let 1928–1938 působil jako šéfredaktor Tvorby a od roku 1929 pracoval v Rudém právu, a jako takový působil mj. jako dopisovatel v Moskvě. Patřil ke skupině, která odmítala jakoukoliv kritiku SSSR, a soubor jeho reportáží ze Sovětského svazu – Země, kde zítra již znamená včera, je ukázkou mimořádně tendenčního referování o impériu, které procházelo stalinským terorem a jehož průmyslový rozvoj si vyžádal miliony obětí . Jeho dar spočíval podle publicisty Josefa Chuchmy v tom, že měl „smysl pro dramatičnost, pro dobře prodejné, emocionální sdělení. Podával sugestivní zprávy nejen o předmětu svého psaní, nýbrž i o sobě samém – a Reportáž psaná na oprátce je vyvrcholením této sebeprezentace.“ Svůj první, desetidenní politický trest za provolávání komunistických hesel si odpykal n...

Více od autora