Georg Wilhelm Friedrich Hegel: Recenze, kritika, ironie

Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling, Johann Gottlieb Fichte
Recenze, kritika, ironie

2019 | Nakladatelství Pavel Mervart

Kniha obsahuje překlady recenzí od nejvýznamnějších autorů německé klasické filosofie – Fichta, Schellinga a Hegela.
Kromě toho obsahuje také překlad Fichtova spisu Anály filosofického tónu, v němž v rámci reakce na recenzi své knihy Základ přirozeného práva podrobuje ironické kritice dobovou recenzní praxi.
Knih…a je opatřena úvodní studií Jindřicha Karáska a jmenným rejstříkem. Kniha obsahuje překlady recenzí od nejvýznamnějších autorů německé klasické filosofie – Fichta, Schellinga a Hegela.
Kromě toho obsahuje také překlad Fichtova spisu Anály filosofického tónu, v němž… v rámci reakce na recenzi své knihy Základ přirozeného práva podrobuje ironické kritice dobovou recenzní praxi.
Kniha je opatřena úvodní studií Jindřicha Karáska a jmenným rejstříkem.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 23. 7. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	200
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074654036
ISBN:	9788074654039
Překladatel:	Tereza Matějčková
Vydáno v:	Červený Kostelec
Vystaveno:	1. 10. 2024 16:31
Číslo položky:	1003514

O autorech

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Georg Wilhelm Friedrich Hegel byl filosof, představitel německého idealismu. Hegelovým hlavním přínosem je objev dějinnosti: svět není neměnné, stálé uspořádání, nýbrž jedno nesmírné dějství, v němž světový duch hledá cestu sám k sobě. V lidstvu se uskutečňuje svoboda a rozum vesmíru tím, že roste lidské uvědomění a schopnost přetvářet svět. Tomu, co jest, nelze rozumět jinak než jako procesu, změně, vývoji, pokroku, cestě k dokonalosti, případně i zápasu protikladů. Tuto myšlenku převzala v průběhu 19. století nejen filosofie, ale postupně i jednotlivé vědy: jazykověda, právo, sociologie a v podobě evoluce také např. biologie, antropologie a kosmologie. Cesta ducha a zákonitá dějinnost světa začíná uzavřeným absolutnem, které je totožné s nicotou. Z kosmologického hlediska se dá hovořit o singularitě v období před velkým třeskem. Absolutno se poté začíná realizovat v přírodě, aby nakonec po mnoha miliardách let dalo vzniknout vědomí a poznávalo samo sebe. Narodil se ve Stuttgartu. Od svých pěti let navštěvoval tamější latinskou školu a brzy si vynikajícím způsobem osvojil řecké i římské klasiky. Od roku 1788 studoval filosofii a teologii v Tübingenu se svými přáteli, filosofem Schellingem a básníkem Hölderlinem. Roku 1801 se habilitoval spisem o astronomii v Jeně, kde pak přednášel filosofii. Když roku 1806 porazil Napoleon pruskou armádu u Jeny, Hegel právě dokončoval své nejslavnější dílo – Fenomenologii ducha. S přítelem Schellingem vydával „Kritický časopis pro filosofii“, věnovaný hlavně dědictví Kantovy filosofie, a v roce 1808 se stal rektorem norimberského gymnázia. Zde dokončil své druhé velké dílo, třísvazkovou Vědu o logice . Ta mu vynesla povolání na katedru filosofie v Heidelbergu, kde napsal Encyklopedii filosofických věd . Roku 1811 se oženil s Marií von Tücher, s níž měl dva syny. Roku 1818 byl povolán do Berlína, kde se těšil nesmírné vážnosti a vlivu. I...

Více od autora

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling byl německý filozof, představitel idealismu. Ve scholae monasticae v Bebenhausenu, do kterého nastoupil již v patnácti letech, uzavřel přátelství se svými krajany Hölderlinem a Hegelem. Schelling byl zprvu silně ovlivněn Fichtem a Spinozou. V díle „Ideje k filozofii přírody“ a ve spise „O světové duši“ se Schelling snažil uvést svoje rychle nabyté poznatky z chemie, z nauky o elektřině, z biologie a z medicíny v přírodně-filozofický systém. Tyto spisy vzbudily Goethovu pozornost a vynesly třiadvacetiletému autorovi mimořádnou profesuru na univerzitě v Jeně. V Jeně vznikl „První náčrt systému přírodní filozofie“ a „Systém transcendentálního idealismu“ , později i nedokončené „Výklad mého filozofického systému v celku“ a „Přednášky o metodě akademického studia“ . Od roku 1803 Schelling přednášel ve Würzburgu, poté v Erlangenu, zde vytvořil dílo mysticko-náboženské orientace „Filozofická bádání o podstatě lidské svobody“ a fragment „Věky světa“ . Nakonec vyučoval v Mnichově . Jeho posledním vydaným dílem se zdá být „Filozofie mytologie a zjevení“. Schellingův systém, jak jej přednášel v Jeně, nese jméno filozofie identity. Lze ho chápat jako spojovací článek mezi Fichtem a Hegelem.

Více od autora