Mikoláš Aleš, Jakub Obrovský, Oldřich Cihelka, Václav Brožík, Adam Kašpar
Ráno

1937 | Státní nakladatelství

Stav

Mírně opotřebená

povolená vazba v předsádce, vše drží

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vše drží
Vazba:	pevná
Počet stran:	288
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání páté, přepracované
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 2. 2024 11:45
Číslo položky:	749135

O autorech

Mikoláš Aleš

Mikoláš Aleš byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností takzvané „Generace Národního divadla“, klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánese, později směřoval spíše k secesi. Jeho otcem byl František Aleš, písař a později městský tajemník, člen významné a zámožné mirotické rodiny, matkou Veronika Alšová, rozená Famfulová. Kvůli finančním potížím se celá rodina několikrát přestěhovala. V roce 1856 nejprve do Písku a následně do Prahy. Ani tam se však nepodařilo situaci zlepšit a Alšové se v únoru 1859 vrátili zpět do Mirotic. Kreslit začal už ve čtyřech letech. V roce 1862, podobně jako jeho dva bratři František a Jan, nastoupil na školu v Písku a v roce 1865 na gymnázium, které však pro neshody s jedním z tamních pedagogů musel opustit. Začal se učit malířem a roku 1867 vstoupil do druhé třídy písecké reálky, kde studoval až do roku 1869, kdy odjel do Prahy na Akademii výtvarných umění. Během studia si přivydělával vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. Jeho učiteli byli Josef Matyáš Trenkwald a Jan Swerts. V roce 1876 se zúčastnil demonstrace proti profesoru A. Woltmannovi, který během své přednášky v německém vzdělávacím klubu Concordia popřel sice existenci českého umění v době gotické a barokní; uvedl, že české umění pouze přejímalo v té době německé vzory. Čeští studenti, kteří přednášku navštívili, hlasitě protestovali a neopustili přednáškovou síň, na což profesor Woltmann reagoval vyklizením síně. Později protesty přerostly v potyčky mezi německými a českými studenty. Aleš byl potrestán několikadenním vězením a vyloučen z akademie. Po tom, co předčasně zemřeli oba jeho bratři , zemřela v roce 1869 také jeho matka. Otec se v roce 1874 znovu oženil, ale téhož roku zemřel. Protože se svou macechou se nikdy nespřátelil, zůstal ve 22 letech ...

Více od autora

Oldřich Cihelka

Oldřich Cihelka byl český akademický malíř, ilustrátor a pedagog. Ve volné tvorbě se zabýval hlavně mytickými, historickými a přírodními náměty. Vzorem mu zpočátku byl především Mikuláš Aleš. Velmi uznávaná byla jeho ilustrátorská činnost: ilustroval knihy, kalendáře, čítanky nebo např. zpěvníky. Narodil se jako druhý ze tří synů v domě „U Zlatého lva“ v Kateřinské ulici v Praze na Novém Městě, v rodině obuvníka Vojtěcha Cihelky a jeho manželky Henriety, rozené Čihákové . Po smrti matky Oldřicha Cihelky se jeho otec podruhé oženil. Pro jeho kariéru bylo rozhodující chlapecké přátelství ze školy u sv. Štěpána s Tomášem Alšem, přes kterého se dostal k jeho otci Mikoláši Alšovi, který jej vedl v jeho mladých letech. Když musel odejít z reálky v Ječné ulici, poradil mu Aleš, aby se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde studoval v letech 1897–1903 u profesora Maxmiliána Pirnera. Po absolvování akademie byl později profesorem kreslení na zemských reálných gymnáziích v Kladně, Pardubicích, Olomouci, Litovli a v Praze. Soukromě vyučoval malbu a jeho žákem byl například Miloslav Řehák. Dne 7. října 1909 se na Královských Vinohradech oženil s Eliškou Ferdinandovou . Ve volné tvorbě měla jeho díla mytické, historické a přírodní náměty. Měl zájem o práci, život a radosti prostého lidu: s oblibou maloval shromáždění lidí na trzích, na poutích, procesích, polních pracích, v kostele i v hospodě. Jeho svérázná technika „rozplývavé tempery“ mu umožňovala nejen rychlý postup práce, odpovídající jeho temperamentu, ale dávala jeho obrazům nezvyklou měkkost obrysů postav a předmětů, navozovala dojem zvířeného prachu nebo chvějícího se teplého vzduchu, jako v oceňovaném obrazu Kováři. Vedení profesorem Pirnerem se projevuje i dlouhou dobu po absolvování akademie v obrazech a obrazových cyklech Večer na horách, v poeticky pohádkovém cyklu Meluzíně, v Sudičkách a ...

Více od autora