Jaromír Šavrda
Půjdeš, nevrátíš se

1964 | Krajské nakladatelství

Při likvidaci požáru staré hájenky naleznou požárníci mrtvolu muže. Pracovníci bezpečnosti stojí před velmi složitým úkolem. Mrtvola je ohněm tak zasažena, že to vylučuje identifikaci. Místo nálezu leží v pohraničním pásmu, nedaleko hranic s Německou spolkovou republikou. Prohlídka spáleniště nepřinese objasnění a také… v okolí hájenky byly při hašení požáru zahlazeny všechny stopy.

Případ je tedy otevřen, odpověď na všechny otázky se hledá. Kdo byl mrtvý muž? Šlo o nešťastnou náhodu nebo zločin? A když šlo o zločin, jaké byly pohnutky a kde je vrah? Příhoda se stala v pohraničním pásmu…

Šavrdovu detektivku sympaticky poznamenává snaha nespokojit se jenom s konvencemi detektivního žánru. Je samozřejmé, že autor staví na dějovém napětí, na fantazii logických konstrukcí, dedukcí a hypotéz. Tyto vlastnosti musí mít každý opravdu detektivní příběh. Šavrda nechce jen vyřešit případ, nalézt odpověď na otázky ze začátku příběhu. Snaží se především v postavách bezpečnostních pracovníků vytvořit živé a zajímavé lidské typy.

Při řešení případu se setkávají někdejší učitel a žák z bezpečnostního učiliště – kapitán Válek z Prahy a náčelník okresní správy poručík Šorm, kterému se pro jeho výrazný nos i lásku k poezii dostalo přezdívky Cyrano. Pátrání je posunováno dopředu rozdílností jejich povah a životního obzoru, rozdílností jejich názorů na charakter i reálie případu. Autor však nechce kreslit povahové zvláštnosti nebo ve zjednodušené stylizaci dávat zapravdu jednomu ze dvou hledisek. Zvolil cestu méně efektní. Chce ukázat užitečnost různých a někdy i protiřečných názorů, kroků a akcí, ze kterých se skládá cesta k objasnění zločinu, k odhalení a dopadení zločince. Užitečnost a plodnost aktivní lidské spolupráce.

Tento případ sloužil jako podklad k pozdějšímu seriálu 30 případů majora Zemana, příběh Bestie.
48-002-64 Při likvidaci požáru staré hájenky naleznou požárníci mrtvolu muže. Pracovníci bezpečnosti stojí před velmi složitým úkolem. Mrtvola je ohněm tak zasažena, že to vylučuje identifikaci. Místo nálezu le…ží v pohraničním pásmu, nedaleko hranic s Německou spolkovou republikou. Prohlídka spáleniště nepřinese objasnění a také v okolí hájenky byly při hašení požáru zahlazeny všechny stopy.

Případ je tedy otevřen, odpověď na všechny otázky se hledá. Kdo byl mrtvý muž? Šlo o nešťastnou náhodu nebo zločin? A když šlo o zločin, jaké byly pohnutky a kde je vrah? Příhoda se stala v pohraničním pásmu…

Šavrdovu detektivku sympaticky poznamenává snaha nespokojit se jenom s konvencemi detektivního žánru. Je samozřejmé, že autor staví na dějovém napětí, na fantazii logických konstrukcí, dedukcí a hypotéz. Tyto vlastnosti musí mít každý opravdu detektivní příběh. Šavrda nechce jen vyřešit případ, nalézt odpověď na otázky ze začátku příběhu. Snaží se především v postavách bezpečnostních pracovníků vytvořit živé a zajímavé lidské typy.

Při řešení případu se setkávají někdejší učitel a žák z bezpečnostního učiliště – kapitán Válek z Prahy a náčelník okresní správy poručík Šorm, kterému se pro jeho výrazný nos i lásku k poezii dostalo přezdívky Cyrano. Pátrání je posunováno dopředu rozdílností jejich povah a životního obzoru, rozdílností jejich názorů na charakter i reálie případu. Autor však nechce kreslit povahové zvláštnosti nebo ve zjednodušené stylizaci dávat zapravdu jednomu ze dvou hledisek. Zvolil cestu méně efektní. Chce ukázat užitečnost různých a někdy i protiřečných názorů, kroků a akcí, ze kterých se skládá cesta k objasnění zločinu, k odhalení a dopadení zločince. Užitečnost a plodnost aktivní lidské spolupráce.

Tento případ sloužil jako podklad k pozdějšímu seriálu 30 případů majora Zemana, příběh Bestie.
48-002-64

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	165
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Ostrava
Vystaveno:	21. 8. 2026 10:51
Číslo položky:	1886741

O autorovi

Jaromír Šavrda

Jaromír Šavrda byl český spisovatel, disident a chartista. V letech 1945–1951 byl studentem gymnázia v Českém Těšíně. Následně mezi léty 1951–1956 vystudoval Filozofickou fakultu na Karlově univerzitě v Praze. V letech 1967–1972 dálkově studoval i Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, ze studia byl ale těsně před promocí vyloučen a titul mu byl za toto studium udělen až in memoriam v roce 1991. V letech 1956 až 1957 byl ředitelem Okresního domu osvěty v Jilemnici, poté pracoval v Ostravě jako osvětář a knihovník. V letech 1959 až 1963 byl učitelem českého jazyka a literatury na jedenáctileté škole v Ostravě-Porubě. Následně pracoval jako učitel na hornickém učilišti a poté jako pomocný dělník v ZOO. V letech 1968–1969 byl novinářem v deníku Nová svoboda. Z něj byl kvůli svému nesouhlasu s okupací vojsky Varšavské smlouvy donucen odejít. Stal se poté podnikovým právníkem nakladatelství PULS. Získat práci v nakladatelství PULS mu pomohl jiný ostravský spisovatel, Ota Filip, s kterým se Šavrda znal už z redakce deníku Nová Svoboda. V nakladatelství PULS pracoval do roku 1971, následně byl nucen odejít i z této pracovní pozice a práci získává jen jako skladník v Geologickém průzkumu Ostrava. Od roku 1975 měl invalidní důchod. Během normalizace se věnoval brněnské odnoži samizdatové edice Petlice. Za tuto aktivitu byl v roce 1978 zatčen a odsouzen k 55 měsícům vězení. Po návratu z výkonu trestu se aktivně zapojil do Charty 77 a v září 1982 byl zatčen znovu – za pobuřování. Byl jedním ze zakládajících členů organizace Společnost přátel USA. V roce 1998 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy. Pochován je na hřbitově v Ostravě-Hrabové. Je po něm pojmenována ulice Dr. Šavrdy na Ostravě-Jihu.

Více od autora

Komentáře ke knize