Michal Černoušek, Jiří Růžička
Psychoterapie : Díl I-III

1996 | Nakladatelství Triton

Obsažené svazky:

Psychoterapie I, sborník přednášek 1996 I (235 s.)
Psychoterapie, sborník přednášek 1997 2 (275 s., 2. vyd.)
Psychoterapie, sborník přednášek 1997 [Díl] 3 (221 s.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	275 + 221 + 235
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085875160
ISBN:	9788085875164
Editor:	Jaroslav Skála, Jiří Růžička
Vydání:	2., opravené a rozšířené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 6. 2026 19:24
Číslo položky:	1815576

O autorech

Tomáš Halík

Tomáš Halík je český katolický kněz, teolog, religionista, sociolog, psycholog, a filozof. Přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je farářem akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze a prezidentem České křesťanské akademie. V červnu roku 2008 mu papež Benedikt XVI. udělil čestný titul monsignore – prelát Jeho Svatosti. V kruhu svých známých používal krycí jméno Kalypton. V roce 2014 se stal prvním českým laureátem Templetonovy ceny, když byl oceněn jako „mezinárodně uznávaná osobnost obhajující dialog mezi různými vyznáními a nevěřícími, která se v době okupace Československa zasloužila o budování náboženské a kulturní svobody“. V roce 2015 se stal viceprezidentem mezinárodní vědecké rady pro výzkum hodnot a filozofie – Council for Research in Values and Philosophy. Narodil se roku 1948 v Praze do rodiny Miroslava Halíka a ženy v domácnosti Marie Halíkové, rozené Wimmerové . Předci z otcovy i matčiny strany žili v Domažlicích. Otec vystudoval filozofii, českou literaturu a francouzštinu na Karlově univerzitě. Působil v úřednických profesích, po roce 1948 jako bibliograf v Národní knihovně v Klementinu. Na návrh Ferdinanda Peroutky se po úmrtí Karla Čapka také věnoval správě spisovatelovy literární pozůstalosti. Tomáš Halík maturoval v roce 1966 na Střední všeobecně vzdělávací škole v Michli. V témže roce prožil první zpověď a první přijímání. Ke kněžství jej poprvé v 60. letech „postrčil“ Jiří Reinsberg. Během letnic 1967 jej na Vyšehradě biřmoval tehdejší biskup František Tomášek. V období 1966–1971 studoval sociologii a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl žákem Jana Patočky. Na jaře 1971 obhájil diplomovou práci na téma sociální nauky církve, nazvanou Společenskokritický význam utopických a profetických proudů v dějinách křesťanského sociálního myšlení. Téma rozvinul v rigorózní práci s titulem ...

Více od autora

Zdeněk Matějček

Zdeněk Matějček byl světově uznávaný dětský psycholog, který se průkopnicky věnoval studiu podmínek vývoje dětí v ústavech – v prostředí psychického strádání neboli deprivace. Jednalo se o moderního reformátora péče o děti, který zdůrazňoval nezastupitelnou úlohu rodiny. Narodil se v Chlumci nad Cidlinou ve východních Čechách. Jeho otec byl ředitelem kladrubského hřebčína. V Chlumci setrval až do dospělosti, spolu s rodiči a mladším bratrem. Do míst svého mládí se Matějček později rád vracel ve vzpomínkách. Jeho rodiče pocházeli z českobratrských kořenů a tato tradice byla zachována i jeho třemi dětmi . Matějček se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou sdružení, které do terapie dětí zapojilo i domácí zvířata, například psy nebo koně. Po velmi úspěšné maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích vzhledem k válce nemohl studovat, a tak pracoval v otcově hřebčíně jako zemědělský dělník a později u Bati ve Zlíně. Po válce vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a filozofii . Pro profesní dráhu psychologa se rozhodl v důsledku událostí po únoru 1948. Krátce působil jako psycholog ve výchovném ústavu „Dobrý pastýř“ , poté nastoupil jako psycholog v Sociodiagnostickém ústavu v Praze, jehož úkolem bylo mimo jiné sledovat vývoj dětí v kojeneckých ústavech a v dětských domovech. Sociodiagnostický ústav předběhl svou dobu tím, že se na vyšetření každého dítěte podílel celý tým odborníků – psycholog, lékař a sociální pracovnice. Velká pozornost se věnovala hodnocení funkce rodiny. V ústavu, který byl zaměřen na péči o dítě, diagnostiku a terapii poruch a vad, se seznámil s Josefem Langmeierem, s nímž společně vytvořili originální a světově objevné dílo o psychické deprivaci. Definovali tak nový psychologický pojem. Na základě pravidelného a mnohaletého sledování vývoje dětí v dětských domovech, tedy v podmínkách, v n...

Více od autora