Knihy
Psychologie a osobní rozvoj
Psychologie
Sigmund Freud
Psychológia masy a analýza Ja

Sigmund Freud
Psychológia masy a analýza Ja

1996 | Nakladatelství Archa

Freud ve své knize Psychologie masy a Analýza já navazuje na klasickou psychologickou studii o davové psychóze, francouze Le Bona Psychologie davů.
Zaobírá se otázkou, proč se člověk jako součást celku=masy chová zcela jinak než coby jednotlivec a v čem spočívá duševní změna, která se jim pod jejich vlivem vnucuje.…
Freud se snaží fenomén davovosti vysvětlit psychoanalytickými metodami. Důvod, proč se jedinec cítí uprostřed masy dobře, je skutečnost, že v něm mizí pocit zodpovědnosti, kterou jsou lidé při svém jednání bržděni. To je pro spoustu lidí přitažlivé, protože můžou realizovat svou skutečnou osobnost.
Zajímavý je Freudův názor, že by davová psychóza mohla být určitým typem hypnózy. Poukazuje na podobnost chování člověka ovlivněného hypnózou a masou.
Dále se zabývá mravní úrovní mas. Ve skupině mizí individuální zábrany a začnou se projevovat agresivní instinkty dřímající v lidech od pradávna. Na druhou stranu je masa pod vlivem sugesce schopna velikých výkonů a oddanosti vůči svým ideálům. Jednotlivec je intelektově mnohem výš než skupina. Hodnotíme-li etické hledisko, musíme se zaměřit na vůdce masy, na kterém záleží, zda jeho úroveň půjde nahoru nebo klesne hluboko pod ni.
V jedné kapitole se dovídáme o dvou významných, uměle vytvořených, vysoce organizovaných masách, tedy církvi a vojsku. Nejčastěji má jednotlivec svobodnou vůli, zda do této skupiny vstoupí, či ne. Odchod bývá složitější, často vázaný určitými podmínkami. Obě skupiny mají svého vůdce, který všechny jednotlivce miluje.
Na dalších stránkách se dočteme o vztazích mezi dvěma rodinami manželů, přímo v rodině, o vývoji vztahu malého dítěte k rodiči jako vzoru, zajímavé zdůvodnění mužské homosexuality a podobně.
I tady nalezneme Freudovu teorii prahordy, dle které její osudy zanechali stopy v lidské historii. Praotec je pro masu Ideálem, který vládne Já namísto Já-Ideálu. Prahorda chce být ovládána a potrpí si na autoritu.
Každý jednotlivec je součástí mnoha mas a své Já-Ideál si vytvořil podle nejrůznějších vzorů. Takto se každý člověk podílí na mnoha masových psychikách a může se kromě toho dopracovat k jistému stupni samostatnosti a originality. V průběhu našeho vývinu došlo k roztřídění duševní výbavy na Ja a na to, co bylo ponecháno mimo něj a vytěsněno do nevědomí.
Řada Freudových konceptů je užitečná dodnes, jako například jeho teorie politiky. O tom, že politici využívají prostředky masové sugesce a reagují na přání davu není pochyb. Freud ve své knize Psychologie masy a Analýza já navazuje na klasickou psychologickou studii o davové psychóze, francouze Le Bona Psychologie davů.
Zaobírá se otázkou, proč se člověk jako součást …celku=masy chová zcela jinak než coby jednotlivec a v čem spočívá duševní změna, která se jim pod jejich vlivem vnucuje.
Freud se snaží fenomén davovosti vysvětlit psychoanalytickými metodami. Důvod, proč se jedinec cítí uprostřed masy dobře, je skutečnost, že v něm mizí pocit zodpovědnosti, kterou jsou lidé při svém jednání bržděni. To je pro spoustu lidí přitažlivé, protože můžou realizovat svou skutečnou osobnost.
Zajímavý je Freudův názor, že by davová psychóza mohla být určitým typem hypnózy. Poukazuje na podobnost chování člověka ovlivněného hypnózou a masou.
Dále se zabývá mravní úrovní mas. Ve skupině mizí individuální zábrany a začnou se projevovat agresivní instinkty dřímající v lidech od pradávna. Na druhou stranu je masa pod vlivem sugesce schopna velikých výkonů a oddanosti vůči svým ideálům. Jednotlivec je intelektově mnohem výš než skupina. Hodnotíme-li etické hledisko, musíme se zaměřit na vůdce masy, na kterém záleží, zda jeho úroveň půjde nahoru nebo klesne hluboko pod ni.
V jedné kapitole se dovídáme o dvou významných, uměle vytvořených, vysoce organizovaných masách, tedy církvi a vojsku. Nejčastěji má jednotlivec svobodnou vůli, zda do této skupiny vstoupí, či ne. Odchod bývá složitější, často vázaný určitými podmínkami. Obě skupiny mají svého vůdce, který všechny jednotlivce miluje.
Na dalších stránkách se dočteme o vztazích mezi dvěma rodinami manželů, přímo v rodině, o vývoji vztahu malého dítěte k rodiči jako vzoru, zajímavé zdůvodnění mužské homosexuality a podobně.
I tady nalezneme Freudovu teorii prahordy, dle které její osudy zanechali stopy v lidské historii. Praotec je pro masu Ideálem, který vládne Já namísto Já-Ideálu. Prahorda chce být ovládána a potrpí si na autoritu.
Každý jednotlivec je součástí mnoha mas a své Já-Ideál si vytvořil podle nejrůznějších vzorů. Takto se každý člověk podílí na mnoha masových psychikách a může se kromě toho dopracovat k jistému stupni samostatnosti a originality. V průběhu našeho vývinu došlo k roztřídění duševní výbavy na Ja a na to, co bylo ponecháno mimo něj a vytěsněno do nevědomí.
Řada Freudových konceptů je užitečná dodnes, jako například jeho teorie politiky. O tom, že politici využívají prostředky masové sugesce a reagují na přání davu není pochyb.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, V textu podtrháno tužkou, vpisky tužkou

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, V textu podtrháno tužkou, vpisky tužkou
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	108
Jazyk:	slovensky
ISBN10:	8071151238
ISBN:	9788071151234
Edice:	29. svazek ed. 29. svazek ed. Filozofia do vrecka, Filozofia do vrecka : portréty, prúdy, pramene filozofického myslenia
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	12. 9. 2025 11:51
Číslo položky:	1386809

O autorovi

Sigmund Freud

Sigmund Freud , rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl česko-rakouský lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Narodil se ve Freibergu, dnešním Příboře v německy mluvící židovské rodině pocházející z Haliče. Během jeho dětství se rodina přestěhovala do Vídně, kde prožil takřka celý život. Zemřel v emigraci v Londýně, kam se krátce před smrtí uchýlil před nastupujícím nacismem. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. Okolo této terapeutické techniky rozvinul rozsáhlý teoretický systém popisující člověka z hlediska psychologického, filozofického i antropologického. Systém má několik větví, z nichž nejvýznamnější je pudová teorie , tzv. první topika a tzv. druhá topika . Velkou pozornost věnoval též kultuře a náboženství. Byl 3. nejcitovanějším psychologem 20. století. Jeho předci žili od 15. století v Kolíně nad Rýnem, odkud utekli před pogromem východním směrem. V 19. století se z Litvy stěhovali do Haliče a poté zakotvili v Rakousko-Uhersku. Jeho původní židovské jméno znělo Šlomo Simcha. Freud je německým překladem hebrejského Simcha, což značí „radost“. Jméno Šlomo obdržel po dědovi, který zemřel nedlouho před jeho narozením. Šlomo Simcha pak znamená „moudrý muž, který se těší z učení“. Podle jiné teorie nese jméno po burgundském králi svatém Zikmundovi, českém národním patronu . Motivací volby tohoto jména měla být snaha po konformitě s českým okolím. Byl nejstarším z osmi dětí z třetího manželství židovského obchodníka s látkami Ja'akova Freuda s Amálii Nathanovou. Narodil se do společenst...

Více od autora