Ludvík Aškenazy
Psí život : [Povídky]

1959 | Nakladatelství Naše vojsko

Smutný byl osud poníka vojenské hudby "Jelimánka", jehož život okupací Československa a zrušením jeho armády ztratil veškerý smysl. Tragický byl konec dělostřeleckého koně "Jardy Cvoka", který zahynul na následky války. V povídce o psu Brutovi Aškenazy ukázal, že nacismus nekazil jen charaktery lidí, ale i zvířat. Trag…ické setkání bylo tohoto psa vycvičeného na daviče věznů, s jeho bývalou paní-židovkou, na cestě do koncentračního tábora. Kniha je zakončena dojemnou povídkou o přátelství malého opuštěného děvčátka z vypálených Lidic s čerstvě vylíhnutým kuřetem. 23.11.1959 Hl. Smutný byl osud poníka vojenské hudby "Jelimánka", jehož život okupací Československa a zrušením jeho armády ztratil veškerý smysl. Tragický byl konec dělostřeleckého koně "Jardy Cvoka", který zahynul… na následky války. V povídce o psu Brutovi Aškenazy ukázal, že nacismus nekazil jen charaktery lidí, ale i zvířat. Tragické setkání bylo tohoto psa vycvičeného na daviče věznů, s jeho bývalou paní-židovkou, na cestě do koncentračního tábora. Kniha je zakončena dojemnou povídkou o přátelství malého opuštěného děvčátka z vypálených Lidic s čerstvě vylíhnutým kuřetem. 23.11.1959 Hl.

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	127
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ota Janeček
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Živé knihy
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2023 13:43
Číslo položky:	581653

O autorovi

Ludvík Aškenazy

Ludvík Aškenazy byl český spisovatel, reportér a rozhlasový pracovník, který polovinu svého života prožil v emigraci. Pocházel z česko-židovské rodiny v Českém Těšíně a jeho tvorbu to později významně ovlivnilo. Zaměstnání Ludvíkova otce celou rodinu přivedlo do Polska. Maturitu Ludvík složil roku 1939 v haličské Stanislavi , , tehdy právě zabrané SSSR. Pak studoval v polském Lvově slovanskou filologii. Počátkem druhé světové války byl Aškenázy evakuován do Kazachstánu, kde učil na střední škole dějepis do doby, než v Sovětském svazu v roce 1942 vstoupil do 1. československého armádního sboru v SSSR vedeném Ludvíkem Svobodou. Bojoval i u Sokolova. Za svoji statečnost v boji dostal po válce sovětské i československé vyznamenání. S československým vojskem se vrátil do vlasti a hned po návratu, v květnu 1945, se seznámil a poté oženil s Carlu Henriettou Mariou Leonií Mann, dcerou německého spisovatele Heinricha Manna. Carla Henrietta Maria Leonie Mann, manželka Ludvíka Aškenazyho, byla jediné dítě, které vzešlo z čtrnáctiletého manželství pražské herečky Marie Khan a Heinricha Manna. Heinrich Mann a Leonina matka "Mimi" se v roce 1928 rozvedli. Marie Khan s dcerou Leonií zůstaly v Praze, neboť nestačily utéct před nacisty, ale válku přežily. Matka Leonie Marie Khan však zemřela necelé dva roky po válce na následky pobytu v terezínském táboře, Ludvíkovi Aškenazymu a Leonii Mannové se narodili dva synové: ještě před svatbou Jindřich Mann ; po svatbě pak Ludwig Mann . Oba synové se v dospělosti stali režiséry. Po druhé světové válce, po roce 1945, Ludvík Aškenázy pracoval až do začátku 50. let v pražském rozhlase jako reportér a zahraničně polit...

Více od autora