Antonín Bečvář
První cesta ke hvězdám

1955 | Státní nakladatelství dětské knihy

Populární úvod, který ve formě rozhovoru mezi autorem a dvěma dětmi poučuje, jak pozorovat pouhým okem hvězdy, souhvězdí a planety. Vykládá, kudy po obloze probíhají základní kruhy a čáry jako ekliptika, nebeský rovník, obratníky a podobně. Vysvětluje zdánlivý pohyb hvězdné oblohy, pohyby Slunce, Měsíce, planet a těles… nebeských, a poutavým způsobem obrací pozornost čtenáře k celé řadě velmi zajímavých hvězdářských otázek a úkazů na obloze. Jsou provedeny i jednoduché a snadno pochopitelné výpočty se zaokrouhlenými čísly a při výkladu je přihlédnuto k fysikálním podmínkám ve vztahu k obydlitelnosti planet. Populární úvod, který ve formě rozhovoru mezi autorem a dvěma dětmi poučuje, jak pozorovat pouhým okem hvězdy, souhvězdí a planety. Vykládá, kudy po obloze probíhají základní kruhy a čáry jako eklipti…ka, nebeský rovník, obratníky a podobně. Vysvětluje zdánlivý pohyb hvězdné oblohy, pohyby Slunce, Měsíce, planet a těles nebeských, a poutavým způsobem obrací pozornost čtenáře k celé řadě velmi zajímavých hvězdářských otázek a úkazů na obloze. Jsou provedeny i jednoduché a snadno pochopitelné výpočty se zaokrouhlenými čísly a při výkladu je přihlédnuto k fysikálním podmínkám ve vztahu k obydlitelnosti planet.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	96, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Živé prameny
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2023 11:51
Číslo položky:	652283

O autorovi

Antonín Bečvář

Antonín Bečvář byl český astronom a klimatolog. Vydal světově proslulý astronomický atlas – Atlas Coeli Skalnaté Pleso. Dlouhou dobu působil na Slovensku. Narodil se ve Staré Boleslavi, navštěvoval Reálné gymnázium v Brandýse nad Labem , kde byla na jeho počest založena Přírodovědná společnost Dr. Antonína Bečváře. Poté vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal doktorát přírodních věd. Svá studia ukončil disertační prací z oboru meteorologie v roce 1934. Antonín Bečvář měl od dětství velmi podlomené zdraví, a proto na svoji vědeckou dráhu mohl nastoupit až ve více jak 30 letech, kdy se jeho zdravotní stav stabilizoval. V roce 1937 přijal místo státního klimatologa ve Vysokých Tatrách. Na Slovensku působil od roku 1937 jako klimatolog Státních lázní v Štrbském Plese. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 musela být Československá astrofyzikální observatoř ve Staré Ďale na Slovensku zrušena. Tehdy Bečvář velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný reflektor o průměru 600 mm byl převezen na nové místo na Skalnaté pleso, kde v letech 1941–1943 inicioval výstavbu nové observatoře na Skalnatém plese a byl jejím prvním ředitelem . Ta se stala jedinou vysokohorskou observatoří v pozdějším Československu a je jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě. Hvězdárna na Skalnatém plese se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem. Založil tu tradici výzkumu Slunce a meziplanetární hmoty. Už od vzniku Přírodovědecké fakulty Slovenské univerzity v Bratislavě přednášel astronomii. Roku 1944 se stal přednostou nově zřízeného astronomického ústavu PFSU a vedl ho až do roku 1952, když se stal ústav součástí Katedry astronomie, geofyziky a meteorologie, kterou vedl prof. Mikuláš Konček. V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec z observatoře na Skalnatém plese propuštěn. Vrá...

Více od autora