Knihy
Beletrie
Německá literatura
Egon Erwin Kisch
První a poslední reportáž

Egon Erwin Kisch
První a poslední reportáž

1950 | Nakladatelství Rudé právo, vydavatelství časopisů

"Ne reportáž pro reportáž, aby to bylo krásné a líbivé dílo pro několik společenských vybranců, ale reportáž pro lid, o lidu a s lidem byla Kischova zásada.
Tím, že učinil reportáž tendenční, třídní a politickou, jak v údobí třídního boje nemohlo být jinak, a dal jí nový obsah, vytvořil nový literární útvar a našel… mnoho styčných bodů se socialistickým realismem, který došel tak účinného výrazu v sovětských románech." .
-Tento výbor vydaný k 65.výročí narozenin „zuřivého reportéra" přináší celkem 10 reportáží z celého světa, začínaje první Kischovou reportáží vůbec a vraceje se opět do Československa, socialistického Československa, jednou z posledních jeho reportáží .
Výbor z reportáží sestavila, z němčiny přeložila a úvod napsala Jarmila Haasová-Nečasová. "Ne reportáž pro reportáž, aby to bylo krásné a líbivé dílo pro několik společenských vybranců, ale reportáž pro lid, o lidu a s lidem byla Kischova zásada.
Tím, že učinil reportáž tendenční, tříd…ní a politickou, jak v údobí třídního boje nemohlo být jinak, a dal jí nový obsah, vytvořil nový literární útvar a našel mnoho styčných bodů se socialistickým realismem, který došel tak účinného výrazu v sovětských románech." .
-Tento výbor vydaný k 65.výročí narozenin „zuřivého reportéra" přináší celkem 10 reportáží z celého světa, začínaje první Kischovou reportáží vůbec a vraceje se opět do Československa, socialistického Československa, jednou z posledních jeho reportáží .
Výbor z reportáží sestavila, z němčiny přeložila a úvod napsala Jarmila Haasová-Nečasová.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	110
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jarmila Haasová-Nečasová
Edice:	Knihovna Rudého práva
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 9. 2023 12:4
Číslo položky:	648271

O autorovi

Egon Erwin Kisch

Egon Erwin Kisch byl pražský německy píšící reportér, investigativní žurnalista a spisovatel židovského původu, velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér . Byla to právě jeho touha být u všeho, pokaždé „při tom“, a vše vyzkoušet, která mu tuto přezdívku přinesla. Narodil se jako druhý z pěti synů zámožného obchodníka se suknem Hermanna Kische a jeho druhé manželky Ernestiny , rozené Kuhové, v tradiční židovské rodině, v pražském staroměstském domě čp. 475/I U Dvou zlatých medvědů v Melantrichově ulici. První školní léta absolvoval u privátních učitelů a v Seidlově škole v budově zrušeného kláštera servitů v Michalské ulici na Starém Městě. Od roku 1892 začal navštěvovat novoměstské gymnázium piaristů v Panské ulici, odkud přestoupil na První německou státní reálku v Mikulandské ulici. Od října 1903 studoval v Praze jeden semestr na Technice, dále na filozofické fakultě Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity filozofii, dějiny německé literatury a germanistiku a později žurnalistiku, ale žádná studia nedokončil. Na profesi novináře se však připravoval: naučil se stenografovat, ovládal několik jazyků, navštěvoval archívy a knihovny. Již před 1. světovou válkou přispíval do některých pražských novin. Stal se jedním z nejlepších znalců pražského podsvětí. Měl kriminalistický talent a dovedl odhalit skutečné pozadí událostí, jako byla např. aféra plukovníka Redla v roce 1913. Za války sloužil v Srbsku, Rusku, Uhrách a Vídni, kde se stal v r. 1918 prvním velitelem Revolučních gard. Roku 1919 vstoupil do Komunistické strany Rakouska ; během práce deníku Der neue Tag' se spřátelil s Josephem Rothem. Byl odsouzen a roku 1920 vypovězen do Prahy, kde se dále věnoval tvůrčí činnosti, a to jak žurnalistice, tak divadelní avantgardě – spolupracoval například s E. A. Longenem a J. Haškem. Právě s J. Haškem se scházel v pražské kavárně Montmartre, jinak také nazývané Dům ...

Více od autora