Knihy
Kuchařky a recepty
Nápoje
Jiří Uher
Průmyslová výroba lihovin

Jiří Uher, Vratislav Grégr
Průmyslová výroba lihovin

1964 | Státní nakladatelství technické literatury

Autoři nezaujímají stanovisko k otázce alkoholismu, nýbrž vycházejí ze skutečnosti, že vyrábějí-li se lihoviny, mají se vyrábět pečlivě a jakostně. Podrobně pojednávají ve třech částech o surovinách a jejich změnách běhemzpracování a skladování, o technologii výroby na základě teoretických poznatků chemických, biochemi…ckých a mikrobiologických a o kontrole lihovin u nás nejběžnějších anebo důležitých z hlediska exportu. Autoři nezaujímají stanovisko k otázce alkoholismu, nýbrž vycházejí ze skutečnosti, že vyrábějí-li se lihoviny, mají se vyrábět pečlivě a jakostně. Podrobně pojednávají ve třech částech o surovinách a… jejich změnách běhemzpracování a skladování, o technologii výroby na základě teoretických poznatků chemických, biochemických a mikrobiologických a o kontrole lihovin u nás nejběžnějších anebo důležitých z hlediska exportu.

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	339, [1]
Jazyk:	česky
Edice:	Řada potrav. lit.
Vydáno v:	Praha

O autorech

Jiří Uher

Práce z oboru lihovarnictví.

Více od autora

Vratislav Grégr

Vratislav Grégr byl český chemik, profesor kvasné chemie a biotechnologie pražské VŠCHT. Profesor Grégr se narodil 28. října 1914 v Písku jako nejmladší z dětí Gustava Grégra, statkáře v Písku. Většinu mládí strávil na statku svých rodičů až do ukončení studií na písecké reálce. Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství absolvoval v roce 1939. Válečné období prožil prof. Grégr v Pardubicích, kde pracoval v továrně Synthesia Semtín a po druhé světové válce krátce pracoval ve Zlíně v Baťových továrnách jako provozní chemik. Na určitou dobu se následně přemístil do chemických továren v Ústí nad Labem, odkud přešel do Prahy do Výzkumného ústavu lihovarského a posléze na Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství. Od roku 1952 začal působit na zmíněné vysoké škole jako vědecký a později pedagogický pracovník, přičemž se věnoval zejména potravinářství. Po odštěpení zemědělské fakulty zůstal pracovat v rámci nové Fakulty potravinářské technologie. Postupně se vypracoval přes habilitaci na docenta a po předložení doktorské práce v roce 1963 na zástupce vedoucího Katedry kvasné chemie a technologie. S ohledem na svůj původ několikrát prof. Grégr odmítl vstup do KSČ, což mělo za následek zpoždění jeho profesní kariéry, zejména pak jmenování řádným profesorem. V roce 1964 dostal prof. Grégr nabídku na vědecký pobyt na Kubě, kde od roku 1965 působil ve výzkumném ústavu ICIDCA . Práce byla zaměřena na výzkum v oblasti kvasných technologií pro zpracování třtiny a melasy. Po návratu z Kuby v roce 1967 se profesor Grégr vrátil na Katedru kvasné chemie a technologie, kde byl v roce 1970 jmenován jejím vedoucím a následně byl také jmenován řádným profesorem. Vratislav Grégr byl také aktivní ve vědecko-výzkumné práci o čemž svědčí četné patenty z oblasti k...

Více od autora