Miloslav Švandrlík
Proč se to říká?

2016 | Nakladatelství Epocha

Krátké texty, vysvětlující často používaná česká úsloví, vycházely pod názvem „Proč se to říká?“ v časopisu Dikobraz v letech 1975 až 1977. Encyklopedické znalosti Mistra Neprakty a humorné podání Mistra Švandrlíka dávají tomuto seriálu trvalejší hodnotu. Jistě by byla škoda, aby dílko zůstalo jen v paměti jeho současn…íků. Odborníci možná budou s některými tématy polemizovat nebo dokonce nesouhlasit, ale knížka patří k literárnímu humoru a tam mohou být i zcela vymyšlené příběhy – hlavně když jsou překvapivé a vtipné. Krátké texty, vysvětlující často používaná česká úsloví, vycházely pod názvem „Proč se to říká?“ v časopisu Dikobraz v letech 1975 až 1977. Encyklopedické znalosti Mistra Neprakty a humorné podání Mis…tra Švandrlíka dávají tomuto seriálu trvalejší hodnotu. Jistě by byla škoda, aby dílko zůstalo jen v paměti jeho současníků. Odborníci možná budou s některými tématy polemizovat nebo dokonce nesouhlasit, ale knížka patří k literárnímu humoru a tam mohou být i zcela vymyšlené příběhy – hlavně když jsou překvapivé a vtipné.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	139
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075570081
ISBN:	9788075570086
Edice:	Dikobraz, Nepraktycké lexikony
Vydání:	Knižní vydání druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 7. 2025 14:45
Číslo položky:	1314482

O autorovi

Miloslav Švandrlík

Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...

Více od autora