Hans Georg Gadamer
Problém dějinného vědomí

2019 | Nakladatelství OIKOYMENH, z. s.

Středobodem předložených přednášek je zrod dějinného vědomí v humanitních vědách. Gadamer načrtává, jak se toto vědomí vyvíjelo napříč Schleiermacherovým, Hegelovým, Droysenovým a Diltheyovým dílem. Zvláštní důraz klade na Heideggerovu hermeneutiku fakticity. Na pozadí této skici rozvíjí vlastní koncepci hermeneutiky, …a přednášky proslovené francouzskému publiku krátce po sepsání knihy Pravda a metoda tak čtenáři nabízejí výstižný úvod do Gadamerova hlavního díla. Středobodem předložených přednášek je zrod dějinného vědomí v humanitních vědách. Gadamer načrtává, jak se toto vědomí vyvíjelo napříč Schleiermacherovým, Hegelovým, Droysenovým a Diltheyovým dílem. Z…vláštní důraz klade na Heideggerovu hermeneutiku fakticity. Na pozadí této skici rozvíjí vlastní koncepci hermeneutiky, a přednášky proslovené francouzskému publiku krátce po sepsání knihy Pravda a metoda tak čtenáři nabízejí výstižný úvod do Gadamerova hlavního díla.

Stav

Nová

Skladem do týdne

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	99
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072983598
ISBN:	9788072983599
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Oikúmené. Malá řada
Vydání:	Druhé, opravené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 9. 2026 7:5
Číslo položky:	1900688

O autorovi

Hans Georg Gadamer

Hans-Georg Gadamer, byl německý filosof 20. století, fenomenolog a žák M. Heideggera. Proslavil se bádáním o antické filosofii, o jazyce a estetice a zejména o filosofické hermeneutice. Gadamer se narodil v Marburgu v Hesensku. Jeho otec, profesor chemie a později rektor tamní univerzity, vedl syna k přírodním vědám, Gadamer však odešel do Vratislavi, kde studoval filosofii. Po návratu do Marburgu studoval u novokantovců P. Natorpa a Nicolai Hartmanna a roku 1922 promoval prací o Platónovi. Potom odešel do Freiburgu k mladému M. Heideggerovi, kde jeho spolužáky byli Leo Strauss, Karl Löwith a Hannah Arendtová. S Heideggerem odešel na univerzitu v Marburgu, kde se roku 1929 habilitoval prací Platónova dialektická etika a přednášel. V letech 1939-1947 byl řádným profesorem v Lipsku a v roce 1945 děkanem filosofické fakulty. S nacistickým režimem sice vycházel, nebyl však aktivním nacistou, proto byl ve funkci potvrzen i po konci války a v roce 1946 byl zvolen rektorem. Vzhledem k politickému vývoji v tehdejší sovětské zóně odešel do Frankfurtu a roku 1949 převzal katedru filosofie po Karlu Jaspersovi v Heidelbergu, kde zůstal i po svém emeritování v roce 1968. Gadamer napsal řadu prací o antické filosofii, o filosofii jazyka a o estetice, proslavil se však velkou prací Pravda a metoda z roku 1960. Téma „rozumění“ a filosofické hermeneutiky naznačil už Heidegger, teprve Gadamer je však zpracoval. Postavil se jednak proti názorům, které chtěly i v humanitních vědách zavést přírodovědecký způsob argumentace a dokazování, jednak proti starší hermeneutice Friedricha Schleiermachera a Wilhelma Diltheye, která chápala interpretaci jako vcítění, návrat k myšlenkám původního autora. Gadamer naproti tomu rozvinul myšlenku „hermeneutického kruhu“: ke každému textu člověk už přistupuje s jistým „před-porozuměním“, které se během četby kriticky mění, protože dochází ke „splývání ho...

Více od autora

Komentáře ke knize