František Bartoš
Princezna holubice

1981 | Nakladatelství Blok

Obsahuje klasické známé i méně známé pohádky - sedmdesát sedm pohádek z Moravy a Slezska.

Identifikační číslo tohoto vydání knihy je 47-002-81 .

Soubor přibližuje v pohádkách nejrůznějších žánrů tematické bohatství moravských a slezských pohádkových látek. Neopomíjí sice pohádky klasické, avšak důraz kla…de na pohádky novější a nejnovější, a to zejména na ty, které bezprostředně navazují na lidovou tradici. Obsahuje klasické známé i méně známé pohádky - sedmdesát sedm pohádek z Moravy a Slezska.

Identifikační číslo tohoto vydání knihy je 47-002-81 .

Soubor přibližuje v pohádkách nejrůznějš…ích žánrů tematické bohatství moravských a slezských pohádkových látek. Neopomíjí sice pohádky klasické, avšak důraz klade na pohádky novější a nejnovější, a to zejména na ty, které bezprostředně navazují na lidovou tradici.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Radek Pilař
Vazba:	pevná
Počet stran:	340
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Radek Pilař
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	13. 7. 2022 13:39
Číslo položky:	363230

O autorovi

František Bartoš

Pedagog, jazykovědec, etnograf. Významná osobnost moravské vzdělanosti a kultury druhé poloviny 19. století, organizátor vědeckého a národního života na Moravě. Narodil se v Mladcové u Zlína. Obecnou školu navštěvoval ve Zlíně, i přes nedostatek prostředků pokračoval ve studiu na gymnáziu v Olomouci. Už zde se aktivně účastnil národního a literárního dění ve spolku Uměna. Na univerzitě ve Vídni vystudoval klasickou filologii a češtinu. Potkal zde pedagogy, kteří ho trvale ovlivnili: filologa F. Miklošiče a moravského historika a jazykovědce A. V. Šemberu. Navázal kontakty se studenty slovanských národností a stal se členem slovanského spolku Morava. Po studiích ve Vídni vyučoval na piaristickém gymnáziu ve Strážnici, německém gymnáziu v Olomouci a německém katolickém gymnázium v Těšíně. Z Těšína odešel do Brna, kde působil téměř třicet let, nejprve jako profesor na slovanském gymnáziu, od roku 1888 jako ředitel na nižším českém gymnáziu. Po příchodu do Brna se aktivně účastnil kulturního i společenského dění. Byl zakládajícím členem Ústřední Matice školské, ředitelem a protektorem ústavů Vesny, v devadesátých letech působil jako člen zemské školní rady, byl členem Matice moravské , Filharmonické besedy, Musejního spolku, Sokola, Čtenářského spolku v Brně a dalších. Uznáním jeho práce bylo členství v Královské české společnosti nauk , čestné předsednictví Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895 i jmenování členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění . Za jeho práci se mu dostalo poct i v zahraničí, když v roce 1890 carská Akademie nauk v Petrohradě udělila cenu Kotljarevského jeho dílu Dialektologie moravská. Po celý život se věnoval pedagogické práci, která se mu stala naplní života. Svým žákům imponoval rozsáhlými vědomostmi, ryzím charakterem, i publikačními úspěchy. Vychoval celou řadu budoucích literátů ...

Více od autora