Max Brod
Pražský kruh

2024 | Nakladatelství Akropolis

Vzpomínková kniha Pražský kruh představuje poslední dílo Maxe Broda, známého německého spisovatele, esejisty a překladatele. Pět kapitol této knihy, v níž přítel Franze Kafky a vůdčí osobnost pražských německy píšících autorů vypráví a vzpomíná, výrazně přesahuje hranici memoárové literatury a stává se svéráznou liter…árněhistorickou prací. Je to kniha poutavá a zároveň faktograficky tak bohatá, že pro české čtenáře zůstává neocenitelným průvodcem po pražské německé literatuře. V Pražském kruhu plasticky ožívají lidské a literární osudy nejen nejznámějších protagonistů , ale i osobností, tří, čtyř předcházejících generací . Je nemalou zásluhou Maxe Broda, že se literární veřejnost seznamuje nejen s Franzem Kafkou, ale i s ostatními pražskými německojazyčnými autory, s tímto malým světem uvnitř velkého českého města. Kniha nyní vychází v revidovaném překladu po více jak 30 letech od prvního českého vydání, s novou předmluvou profesora Manfreda Weinberga, ředitele Centra Kurta Krolopa v Praze, a doslovem profesora Steffena Höhneho. V aparátu knihy rovněž najdete předmluvy ke starším vydáním knihy od Eduarda Goldstückera a Petera Demetze. Vzpomínková kniha Pražský kruh představuje poslední dílo Maxe Broda, známého německého spisovatele, esejisty a překladatele. Pět kapitol této knihy, v níž přítel Franze Kafky a vůdčí osobnost pražský…ch německy píšících autorů vypráví a vzpomíná, výrazně přesahuje hranici memoárové literatury a stává se svéráznou literárněhistorickou prací. Je to kniha poutavá a zároveň faktograficky tak bohatá, že pro české čtenáře zůstává neocenitelným průvodcem po pražské německé literatuře. V Pražském kruhu plasticky ožívají lidské a literární osudy nejen nejznámějších protagonistů , ale i osobností, tří, čtyř předcházejících generací . Je nemalou zásluhou Maxe Broda, že se literární veřejnost seznamuje nejen s Franzem Kafkou, ale i s ostatními pražskými německojazyčnými autory, s tímto malým světem uvnitř velkého českého města. Kniha nyní vychází v revidovaném překladu po více jak 30 letech od prvního českého vydání, s novou předmluvou profesora Manfreda Weinberga, ředitele Centra Kurta Krolopa v Praze, a doslovem profesora Steffena Höhneho. V aparátu knihy rovněž najdete předmluvy ke starším vydáním knihy od Eduarda Goldstückera a Petera Demetze.

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 17. 2. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	336
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074705048
ISBN:	9788074705045
Vydání:	Vydání druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 1. 2026 2:46
Číslo položky:	1590616

O autorovi

Max Brod

Max Brod byl pražský židovský německy píšící spisovatel, překladatel a skladatel, člen Pražského kruhu. Zasloužil se o publikování literární pozůstalosti Franze Kafky a významnou měrou přispěl k jeho celosvětové proslulosti. Má rovněž zásluhy o šíření české kultury v zahraničí. Max Brod byl synem Adolfa Broda, ředitele banky Union v Praze, a jeho ženy Františky, rozené Rosenfeldové. V dětství ho postihlo vážné onemocnění páteře. Měl také ještě mladšího bratra Ottu Broda , který zemřel v Osvětimi. Studoval na uznávaném Německém státním reálném gymnáziu v Praze. Poté vystudoval práva na Německé univerzitě v Praze a získal doktorát. Velmi záhy se začal zajímat o literaturu a jeho první literární práce se objevily již v první dekádě 20. století. Poté pokračoval v psaní prózy i literárních studií až do konce svého života. Zásadním způsobem se zasloužil o publikaci děl svého v té době již zesnulého přítele Franze Kafky. K vydání připravil také Kafkovy deníky a korespondenci. Po absolvování vysoké školy v roce 1907 byl Brod zaměstnán jako úředník u Pražského poštovního ředitelství. Na tomto zaměstnání jej, podobně jako jeho přítele, Franze Kafku, zaujala především relativně kratší pracovní doba, jež mu umožnila věnovat se i literární tvorbě. Na Pražském poštovním ředitelství pracoval do roku 1924, kdy se stal kulturním referentem československé vlády. V letech 1929 až 1939 byl hudebním a divadelním kritikem pražských německých novin Prager Tagblatt. Před první světovou válkou začal silně pociťovat své židovské kořeny a živě se zajímal o sionistické hnutí Theodora Herzla. Po ustavení samostatného Československa byl jmenován viceprezidentem Židovské národní rady. Dne 2. února 1913 se v Praze oženil s o rok starší Elsou Taussigovou , dcerou Eduarda Taussiga a Hermíny roz. Wahleové. V roce 1939 emigrovali s manželkou...

Více od autora