Helena Malířová
Právo na štěstí

1970 | Lidové nakladatelství

Román řeší problém vzájemného citového vztahu mezi mladými lidmi z počátku 20. století.
Starší generaci zastupuje Růžena Řeháková - toužila po štěstí, ale nedovedla se vyrovnat s běžnou morálkou, ani se rozhodnout pro zrušení manželství, uzavřeného z rozumu a bez lásky. Mladší generaci představuje Milka, mladá a pra…cující žena, která řeší své milostné vztahy svobodně a nekonvenčně. Román řeší problém vzájemného citového vztahu mezi mladými lidmi z počátku 20. století.
Starší generaci zastupuje Růžena Řeháková - toužila po štěstí, ale nedovedla se vyrovnat s běžnou morálkou, a…ni se rozhodnout pro zrušení manželství, uzavřeného z rozumu a bez lásky. Mladší generaci představuje Milka, mladá a pracující žena, která řeší své milostné vztahy svobodně a nekonvenčně.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	230, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Knihy srdce
Vydání:	5. vyd., (v Lid. nakl. 1. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 4. 2023 11:32
Číslo položky:	534311

O autorovi

Helena Malířová

Helena Malířová, rodným jménem Helena Nosková byla česká novinářka, spisovatelka, publicistka a překladatelka, vlastní sestra herečky Růženy Naskové. Narodila se v rodině Josefa Noska , který působil v různých povoláních – jako kontrolor, účetní, správce a úředník pražského magistrátu. Sám byl též literárně činný, publikoval v časopisech a příležitostně překládal z maďarštiny. Matka Josefa, rozená Bučinová byla druhou manželkou Josefa Noska. Helena se narodila jako starší ze dvou dcer manželů Noskových. Se sestrou Růženou na pražském Novém Městě. Růžena vzpomínala, jak starší Helena od malička psala pohádky a dovedně kreslila. Až do otcovy smrti se však neodvážila svou zálibu v literatuře výrazněji projevit. Okolo roku 1900 se sestry Noskovy seznamovaly s předními intelektuály své doby . Helena se též seznámila se svým budoucím manželem, studujícím práv, básníkem Janem Malířem . Helena začala publikovat časopisecky a její první povídkovou knihu Lidské srdce zaznamenala Moderní revue. Dramatická prvotina Bratrství byla uvedena na Národním divadle v roce 1905. I když ji režíroval Jaroslav Kvapil, dočkala se pouze dvou repríz. V roce 1904 se, po pětileté známosti, provdala za Jana Malíře; jejich manželství však nebylo dlouhé, Jan Malíř zemřel 14. 11. 1909 na tuberkulózu. Netradiční myšlení Heleny Malířové se projevilo již v roce 1910, když vystoupila z římskokatolické církve a zůstala bez vyznání. Po smrti manžela cestovala po Evropě, v roce 1912 se jako reportérka a ošetřovatelka zúčastnila na Balkáně srbsko-turecké války. Od roku 1913 žila ve Vídni. Zde se seznámila s Ivanem Olbrachtem a pod jeho vlivem vsoupila do sociálně demokrati...

Více od autora