Vuk Stefanović Karadžić
Pravda a křivda

1948 | Nakladatelství Svoboda

Stav

Dobrý

označení na předsádce

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, označení na předsádce
Vazba:	volná brož
Počet stran:	68, [3]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jarmila Pilzová
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. První knihovnička
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 4. 2025 10:6
Číslo položky:	1217477

O autorovi

Vuk Stefanović Karadžić

Vuk Stefanović Karadžić byl srbský jazykovědec a reformátor srbštiny, tvůrce novodobého srbského spisovného jazyka, účastník Slovanského sjezdu v Praze roku 1848. Karadžič pocházel ze selské rodiny, vzděláním byl samouk. Účastnil se prvního srbského povstání, které se odehrálo na počátku 19. století. Po porážce povstání přesídlil jako celá řada tehdejších uprchlíků do nedalekého Uherska, odkud putoval do Vídně, kde spolu s Jernejem Kopitarem spolupracoval jak na schraňování srbských literárních a kulturních památek, tak i na reformě cyrilice a prosazení jazyka do srbské literatury, kde ještě převažovala staroslověnština a ruština. Zabýval se také sběrem srbských lidových písní a sepsal i první srbský slovník. Jeho sbírky lidové tvorby Srbska propojily jihoslovanský prostor s tehdy kurz udávajícím romantismem. Karadžić žil dlouho v neutěšených poměrech; získával pomoc z Ruska a v Černé Hoře na pozvání tehdejšího knížete Petra Njegoše pomáhal s budováním školství v tehdy zaostalém knížectví. V roce 1814 vydal první písemně zdokumentovanou knihu o srbské gramatice . O několik let později následovala Srpska gramatika a další spisy. Vukovy reformy přinesly do jazyka přísně fonetický pravopis, založený na venkovské mluvě a zásadě piš jak slyš. Tehdejší poměry Karadžić odsoudil jako chaos v jazyce, kdy si každý píše jak chce, bez jakýchkoliv pravidel . Došlo také k zásadnímu zjednodušení gramatických pravidel. Ta však byla přijímána s nelibostí; jeho knihy nesměly vyjít v samotném Srbsku a jeden čas ani v Rakousku. Proti "novým pořádkům" protestovali jak kníže Milan, tak i patriarcha Srbské pravoslavné církve Stratimirović. Teprve až v polovině 19. století si nová podoba jazyka začala razit cestu do Srbska a roku 1867 byla přijata za definitivní verzi spisovného jazyka. ...

Více od autora