Marie Majerová
Prameny a proudy : [výbor z próz]

1982 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor z drobných próz národní umělkyně z časového rozpětí z celé její tvorby uvádí úryvek z příležitostného tisku Stránky ze vzpomínek, vyšlého v Čs. spisovateli r. 1967, a tvoří jej prózy z posledního souboru Spisů, které vletech 1952-1961 autorka uspořádala a které v tomto uspořádání představují sbírky Mučenky, Plané… m ilování, Královna krásy, Hledání domova a Cesta blesku. Výbor z drobných próz národní umělkyně z časového rozpětí z celé její tvorby uvádí úryvek z příležitostného tisku Stránky ze vzpomínek, vyšlého v Čs. spisovateli r. 1967, a tvoří jej prózy z posledníh…o souboru Spisů, které vletech 1952-1961 autorka uspořádala a které v tomto uspořádání představují sbírky Mučenky, Plané m ilování, Královna krásy, Hledání domova a Cesta blesku.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	307
Jazyk:	česky
Edice:	Klenotnice, 3. svazek ed. 3. svazek ed. Čtenářský soubor / Marie Majerová, 3. svazek ed. 3. svazek ed. Čtenářský soubor
Vydání:	1. vyd. v čtenářském souboru
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 3. 2026 10:25
Číslo položky:	1681761

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora

Komentáře ke knize