Jan Štenc, Bedřich Hlaváč, Alexander Exax
Praha v obrazech

1928 | Nakladatelství Hans Epstein

Fotografie rakouského umělce zachycují pohledy na Prahu a pražské památky z počátku 20. století. Snímky jsou realistické a dávají nám nahlédnout i do interiérů významných budov . Prostota snímků zdůrazňuje krásu památek a výjimečnost města. Některé fotografie vyvolávají nostalgické pocity, např. záběry ulic se starými …tramvajemi a automobily, popisky uvádějící památky pod starým názvem . Některé stavby dnes již neexistují . Fotografie rakouského umělce zachycují pohledy na Prahu a pražské památky z počátku 20. století. Snímky jsou realistické a dávají nám nahlédnout i do interiérů významných budov . Prostota snímků zdůra…zňuje krásu památek a výjimečnost města. Některé fotografie vyvolávají nostalgické pocity, např. záběry ulic se starými tramvajemi a automobily, popisky uvádějící památky pod starým názvem . Některé stavby dnes již neexistují .

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	[4 s.], 96 obr. příl., 6
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Víděň
Vystaveno:	10. 3. 2026 14:55
Číslo položky:	1651720

O autorech

Bedřich Hlaváč

Narozen 26.12.1868 v Praze, zemřel 30.10.1936 tamtéž. Novinář, redaktor, autor vzpomínkových knih, fejetonista, překlady z němčiny a do němčiny, vídeňský dopisovatel pražských časopisů.

Více od autora

Jan Štenc

Jan Štenc byl český nakladatel. V roce 1908 založil podnik Grafický závod Jan Štenc, který se věnoval reprodukci a dokumentaci uměleckých děl a architektury. Narodil se 13.9.1871 v rodině Jana Petra Stenze , pomocníka v knihtiskárně a manželky Emilie, rozené Frankové . Měl čtyři sestry Marii, Annu Marii, Emilii, Terezu a dva bratry Václava a Josefa. Vyučil se zinkografem, a od roku 1890 pracoval jako reprodukční rytec Vilímova ústavu grafického v Praze. Jan Štenc zahájil v roce 1908 provoz ve vlastním nakladatelství a v pronajatém grafickém závodě v asanované Mikulášské ulici. Štencův grafický kabinet vydával od roku 1913 vlastní ročenky. Byl ženat za Hedviku Mingrovou . Také byl dobrovolným pokladníkem a jednatelem Spolku výtvarných umělců Mánes. Podílel se též, jako odborník na reprodukci a grafickou úpravu, na vydávání časopisu Volné směry a další ediční činnosti spolku. Sídlo grafického závodu, tzv. Štencův dům, navrhl a realizoval v letech 1909–1911 architekt Otakar Novotný. Štencovu vilu ve Všenorech postavil v letech 1921–1922 Jan Kotěra . Hlavní program výroby se odvíjel od zhotovování štočků pro knihy, pořizování fotografií jak uměleckých děl od architektury po plány a kresby, dále reklamní fotografie zdokonalované americkou retuší. V závodě bylo hlubotiskové oddělení pro tisk fotomechanicky zhotovených desek i originální umělecké grafiky. Štenc poskytoval možnost tisku každému, kdo se grafikou zabýval, tedy i amatérům. Na jaře 1912 otevřel Štencův grafický kabinet, v němž prodával kolekce grafických listů V Štencově grafickém studiu vznikaly špičkové knihy, především umělecké publikace. Štencovo nakladatelství vydalo šest svazků Dějepisu umění od Antonína Matějčka (pravěk až počátek ...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…