Jakub Deml
Pozdrav Tasova

2013 | Nakladatelství Host

I ve svých básnicky laděných prózách Jakub Deml dokazuje výjimečné postavení v kontextu české literatury. Na jedné straně se prokazatelně soustředí na vyjádření víry a naděje, na druhé však zaznívají existenciální obavy a úzkostné stavy. Deml se často situuje i do role společenského vyvrhele, intenzivně vnímá pocity po…koření a ohrožení, související s přítomností smrti, jejíž blízkost si neustále připomíná. Toto sdělení je například zřetelně obsaženo v cyklu "Můj očistec", v němž Deml nejdříve pod vlivem umírání své sestry přemítá o otázkách života a smrti, zaroveň si však i všímá sepětí člověka s přírodou. Dostává se tak až do drásavých meditativních poloh, v nichž se prolínají snové vize se skutečným světem. Vzpomínka na Demlovu milovanou sestru ožívá rovněž v lyrickém dramatu "Miriam", v němž Deml překračuje hranici komorního opusu a vytváří zároveň oslavu ženy v rozmanitých podobách. "Moji přátelé" jsou zase drobnými portréty rostlin a květin, které Deml potkává při svých toulkách po moravské krajině a v nichž nachází mlčenlivé společenství, představující symbol dobra a pokory. Kromě těchto průvodních znaků kladou Demlovy texty důraz i na duchovní hodnoty, jež napomáhají překonávat zlo a posunují člověka do oblasti vyšších sfér, v nichž převládá láska a harmonie. I ve svých básnicky laděných prózách Jakub Deml dokazuje výjimečné postavení v kontextu české literatury. Na jedné straně se prokazatelně soustředí na vyjádření víry a naděje, na druhé však zaznívají …existenciální obavy a úzkostné stavy. Deml se často situuje i do role společenského vyvrhele, intenzivně vnímá pocity pokoření a ohrožení, související s přítomností smrti, jejíž blízkost si neustále připomíná. Toto sdělení je například zřetelně obsaženo v cyklu "Můj očistec", v němž Deml nejdříve pod vlivem umírání své sestry přemítá o otázkách života a smrti, zaroveň si však i všímá sepětí člověka s přírodou. Dostává se tak až do drásavých meditativních poloh, v nichž se prolínají snové vize se skutečným světem. Vzpomínka na Demlovu milovanou sestru ožívá rovněž v lyrickém dramatu "Miriam", v němž Deml překračuje hranici komorního opusu a vytváří zároveň oslavu ženy v rozmanitých podobách. "Moji přátelé" jsou zase drobnými portréty rostlin a květin, které Deml potkává při svých toulkách po moravské krajině a v nichž nachází mlčenlivé společenství, představující symbol dobra a pokory. Kromě těchto průvodních znaků kladou Demlovy texty důraz i na duchovní hodnoty, jež napomáhají překonávat zlo a posunují člověka do oblasti vyšších sfér, v nichž převládá láska a harmonie.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 3. 10. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	529
Jazyk:	česky , německy , francouzsky
ISBN10:	8072948024
ISBN:	9788072948024
Editor:	Vladimír Binar
Edice:	Česká knižnice
Vydání:	V České knižnici vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	1. 10. 2024 10:39
Číslo položky:	986414

O autorovi

Jakub Deml

Jakub Deml byl český kněz, básník a spisovatel. Čelil mnoha zákazům činnosti ze strany církve i státu a ve své době nebylo jeho dílo přijímáno vždy kladně, ale dnes jsou jeho díla považována za předchůdce moderních literárních směrů, zejména surrealismu. Po druhé světové válce čelil básník s německým původem obvinění z kolaborace, ale ta mu nebyla prokázána. Narodil se 20. srpna 1878 jako první dítě chalupníka a kupce Jakuba Demla z jeho druhého manželství s Antonií Demlovou, rozenou Bělochovou. Jeho dědeček, Jan Deml , byl původem Němec z Opatova u České Třebové, který odešel na Moravu, ze strachu ze své zlé sestry . V jedenácti letech, roku 1889, ho otec poslal na „wechsl“ do německé rodiny ve Wulzeshofenu u Laa v Rakousku. Deml se tam naučil německy a poněmčil se. Na začátku března 1890 se navrátil do své rodiny, protože jeho matka ležela na smrtelné posteli. Deml na ni ale mluvil jen německy, neboť se styděl za to, že je Čech. Matka mu zemřela, což mladého Demla prý vyléčilo z jeho nadšení pro němectví. Studoval na třebíčském gymnáziu, kde začal publikovat v školním časopise Sursum. V roce 1897 publikoval v ivančických Zájmech lidu. V roce 1899 pak v Novém životě, Dvacátém věku a Museu. Vstoupil do brněnského semináře a roku 1902 byl vysvěcen na kněze. Jako kněz začal Deml působit v Kučerově u Vyškova, v prostředí s převahou německého obyvatelstva. Na jeho tvorbu mělo velký vliv přátelství s Otokarem Březinou a spojení s Katolickou modernou, s jejímiž představiteli se seznámil již v semináři. První knihu nazvanou Slovo k Otčenáši Františka Bílka věnoval Deml památce Františka Sušila. Knihu vydala revue Nový život roku 1904 a prolog doplnil právě Otokar Březina. Téhož roku byl umístěn jako kaplan do Babic. Od roku 1905 přestal přispívat do Nového života, obrátil se kriticky jak proti Katolické moderně, tak ...

Více od autora