Knihy
Umění a architektura
Výtvarné umění
Josef Petráň
Pozdně gotické umění v Čechách

Josef Petráň: Pozdně gotické umění v Čechách

Josef Petráň, Václav Mencl, Jaroslav Pešina, Jaromír Homolka, Josef Krása
Pozdně gotické umění v Čechách : 1471-1526

1978 | Nakladatelství Odeon

Reprezentativní publikace o architektuře, sochařství, nástěnné a deskové malbě a knižním malířství českého pozdně gotického umění se soustřeďuje na dobu vlády Jagellonců. Prvořadý zájem věnuje stavbám a uměleckým dílům, jenž vznikala při královském dvoře, sídlech hlavních představitelů panské a patricijské vrstvy blízk…é dvoru. Výklad je doplněn mnoha reprodukcemi staveb a uměleckých děl. Reprezentativní publikace o architektuře, sochařství, nástěnné a deskové malbě a knižním malířství českého pozdně gotického umění se soustřeďuje na dobu vlády Jagellonců. Prvořadý zájem věnuje stavbám… a uměleckým dílům, jenž vznikala při královském dvoře, sídlech hlavních představitelů panské a patricijské vrstvy blízké dvoru. Výklad je doplněn mnoha reprodukcemi staveb a uměleckých děl.

Stav

Dobrý

natrhnutý hřbet, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutý hřbet, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	529
Jazyk:	česky
Edice:	51. svazek ed. 51. svazek ed. České dějiny
Vydání:	Vydání v Odeonu první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 12. 2025 10:29
Číslo položky:	1502570

O autorech

Josef Petráň

Josef Petráň byl český vysokoškolský učitel a historik, zaměřující se na 16.–18. století. Po absolvování Reálného gymnázia v Benešově vystudoval Filozofickou fakultu UK . V roce 1965 se zde habilitoval a byl jmenován docentem, profesorem se však mohl stát až v roce 1990. Působil na katedře československých dějin a vedle toho též v Ústavu dějin a Archivu Univerzity Karlovy, jejž v letech 1994–2005 vedl. V letech 1990–1994 byl prorektorem na Univerzitě Karlově a byl členem několika redakčních rad. Zaměřoval se především na české dějiny pozdního středověku a raného novověku a na dějiny Univerzity Karlovy. Významný byl jeho přínos regionálním dějinám, praktikovaný na případu rodného Podblanicka a chápaný coby nosná platforma pro národní dějiny viděné "zdola". S tím byl těsně spjat jeho zájem o dějiny zemědělství, českého lidu a hmotné kultury. Oceňována je i jeho role pedagoga, jehož semináři prošla řada dnes významných představitelů české historické obce. Vedle odborných publikací se podílel na sepsání několika učebnic. Dne 28. října 2008 jej prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal Medailí Za zásluhy.

Více od autora

Jaroslav Pešina

Jaroslav Pešina byl český historik umění, profesor Univerzity Karlovy. Narodil se jako prostřední ze tří dětí v rodině velkoobchodníka s kávou a cukrem Jana Pešiny a jeho ženy Zdenky, rozené Meisnerové . Rodina pobývala střídavě v Praze a na venkovském sídle v Senohrabech. Po maturitě v Praze studoval v letech 1931–1936 dějiny umění na Filozofické fakultě UK u profesorů V. Birnbauma, J. Cibulky, J. Šusty a Antonína Matějčka, s jehož dcerou Alenou se roku 1941 oženil. Roku 1939 obdržel Římské stipendium v pobočce Českého historického ústavu v Římě. V letech 1939–1950 pracoval v Národní galerii v Praze, ve sbírce starého umění. Roku 1950 se habilitoval a roku 1954 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě UK, kde v letech 1963–1970 vedl katedru dějin umění, než byl jako bezpartijní funkce zbaven. Dále na téže katedře přednášel dějiny gotického malířství a vedl proseminář dějin umění až do roku 1980. Působil v Ústavu pro teorii a dějiny umění Československé akademie věd jako člen ústavní rady a vědecký redaktor, přispěl k rozvoji Národní galerie v Praze, v níž se stal předsedou nákupní komise pro staré umění i členem vědecké rady. Byl členem Mezinárodního komitétu dějin umění. Jako ocenění prestiže, kterou svým dílem vydobyl české medievalistice, mu byla roku 1972 udělena Herderova cena.. V letech 1953-1993 byl členem redakční rady, 1961-1970 šéfredaktor časopisu Umění. Věnoval se hlavně domácímu malířství pozdní gotiky a renesance, v období okupace také knižní vazbě a moderní české grafice, pod tlakem politické situace v první polovině 50. let rovněž dílu Mikoláše Alše. Jaroslav Pešina zásadním způsobem přispěl k poznání českého gotického malířství a jeho zařazení do evropského kontextu, uspořádal roztříštěný památkový fond a jeho chronologii, osvětlil otázky autorství děl. Mnoho jeho dílčích studií, které publikoval zejména v časopise Umění, vyústilo ve velké soubor...

Více od autora