Knihy
Beletrie
Česká literatura
Josef Kajetán Tyl
Povídky z uměleckého života

Josef Kajetán Tyl
Povídky z uměleckého života

1941 | Nakladatelství Jan Voves

Bylo u nás odevždy málo umělců, kteří by dovedli tak srůsti s prostředím průkopníků naší národní kultury, jako byl J. K. Tyl, Sám umělec, spisovatel, herec, dramaturg, vyhledával ve svém okolí zajímavé typy českých umělců, aby z jejich osudů spřádal nit svého vyprávění o životě českých umělců, o jejich strádání a bojí…ch, o jejich tvrdošíjné odvaze probíti se k slunci a někdy také i o těch, kteří vyhledávali pohodlné přísluní, nesplácejíce svou životní pohodu dokonalostí uměleckého projevu. V Tylových povídkách z uměleckého prostředí se střídají hudebníci, herci, básníci, vesměs lidé, toužící umělecky se projevit, a všichni tu žijí svým plnokrevným , opravdovým životem. Tyto povídky však mají ještě jednu literárně historickou závažnost: že se v nich totiž Tyl projevil jako novelista do té doby v Čechách nezvyklé ražby, že přepisem skutečnosti a jejím domyšlením přinesl do české prózy nejen nové formy, ale i novou tématiku, jež pak měla vliv na vzrůst české novelistické tvorby a ukázala cestu spisovatelům ostatním, kteří přišli po Tylovi. Bylo u nás odevždy málo umělců, kteří by dovedli tak srůsti s prostředím průkopníků naší národní kultury, jako byl J. K. Tyl, Sám umělec, spisovatel, herec, dramaturg, vyhledával ve svém okolí zajímav…é typy českých umělců, aby z jejich osudů spřádal nit svého vyprávění o životě českých umělců, o jejich strádání a bojích, o jejich tvrdošíjné odvaze probíti se k slunci a někdy také i o těch, kteří vyhledávali pohodlné přísluní, nesplácejíce svou životní pohodu dokonalostí uměleckého projevu. V Tylových povídkách z uměleckého prostředí se střídají hudebníci, herci, básníci, vesměs lidé, toužící umělecky se projevit, a všichni tu žijí svým plnokrevným , opravdovým životem. Tyto povídky však mají ještě jednu literárně historickou závažnost: že se v nich totiž Tyl projevil jako novelista do té doby v Čechách nezvyklé ražby, že přepisem skutečnosti a jejím domyšlením přinesl do české prózy nejen nové formy, ale i novou tématiku, jež pak měla vliv na vzrůst české novelistické tvorby a ukázala cestu spisovatelům ostatním, kteří přišli po Tylovi.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, mírně odlepené u hřbetu

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	249, [II]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Hála
Edice:	Výbor z díla Josefa Kaj. Tyla
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 4. 2022 11:10
Číslo položky:	309544

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora