Alois Jirásek
Povídky z hor

1951 | Nakladatelství Československý spisovatel

Soubor 16 povídek z 1. Jiráskova tvůrčího období ve Spisech dosud neprávem opomíjených, vesměs s náměty z rodného Hronovska, z jeho lesů, náhorních planin, chudičkých polí a samot ve stráních. J. v nich vykreslil realistický obraz vesnice 40.-80. let min. stol., ztvárnil své bezprostřední zážitky a zkušenosti z dětstv…í. Ukázal, jak v těch letech přechodu vsi od feudalismu ke kapitalismu se její obyvatelstvo třídně diferencovalo na venkovské boháče a na chudinu chalupníků, podruhů a tkalců. Všechen život sedláků je usměrňován jejich sobectvím a touhou po majetku. Chamtivost je zaslepuje, vede rodiče k rozrušení citových vztahů mladých lidí a k vynuceným sňatkům dětí. Lakota vyhání sourozence jediného dědice z jejich rodných statků a činí z nich podruhy, nádeníky a tuláky. Chtivost peněz ničí nejednou i samotné boháče. Jirásek dovede najít zdravé jádro našeho lidu, nezavírá očí před třídní nerovností a nespravedlností na vsi. Jeho sympatie jsou cele na straně živořících tkalců, vyhnaných sirotků, skotaček a k vojsku na léta odvlečených chudých synků. Naproti tomu se živelně staví proti lakotným, hrabivým a mstivým boháčům, kteří vše podřizují zájmům svého majetku. Soubor 16 povídek z 1. Jiráskova tvůrčího období ve Spisech dosud neprávem opomíjených, vesměs s náměty z rodného Hronovska, z jeho lesů, náhorních planin, chudičkých polí a samot ve stráních. J. v n…ich vykreslil realistický obraz vesnice 40.-80. let min. stol., ztvárnil své bezprostřední zážitky a zkušenosti z dětství. Ukázal, jak v těch letech přechodu vsi od feudalismu ke kapitalismu se její obyvatelstvo třídně diferencovalo na venkovské boháče a na chudinu chalupníků, podruhů a tkalců. Všechen život sedláků je usměrňován jejich sobectvím a touhou po majetku. Chamtivost je zaslepuje, vede rodiče k rozrušení citových vztahů mladých lidí a k vynuceným sňatkům dětí. Lakota vyhání sourozence jediného dědice z jejich rodných statků a činí z nich podruhy, nádeníky a tuláky. Chtivost peněz ničí nejednou i samotné boháče. Jirásek dovede najít zdravé jádro našeho lidu, nezavírá očí před třídní nerovností a nespravedlností na vsi. Jeho sympatie jsou cele na straně živořících tkalců, vyhnaných sirotků, skotaček a k vojsku na léta odvlečených chudých synků. Naproti tomu se živelně staví proti lakotným, hrabivým a mstivým boháčům, kteří vše podřizují zájmům svého majetku.

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	238
Jazyk:	česky
Edice:	Národní klenotnice, Národní klenotnice. Výroční tisk za léta 1949-50
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 8. 2023 11:40
Číslo položky:	606532

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora