Jiří Stránský
Povídačky pro Klárku

2015 | Nakladatelství Meander

Ahoj Klárko,
moje milovaná pačesatá holčičko.
Právě jsem dostal depeši s rozkazem, že musíme plout pro nějaký důležitý náklad přes celý oceán, takže k povídačce o Betynčině fajnové cestě ti honem ještě připisuju pár řádek, aby sis nedělala starosti, když se teď nejmíň deset dní neozvu. Abys prostě věděla, že ani …kvůli nám ještě nikde uprostřed oceánu nepostavili poštu, kde by pro tebe tvůj táta mohl hodit do schránky další dopis. A že proto ten dopis na sebe nechá chvíli čekat, ale zase bude pořádně naditý dalšími povídačkami. Člun s poštou odjíždí na břeh za pár minut a já musím taky ještě něco napsat Martinovi a mámě, takže pac a pusu buď statečná a už žádné smutné „ksichtíčky“ ani slzičky.
Líbá tě a objímá tvůj táta.

Když psal Jiří Stránský z vězení dopisy své malé dceři Klárce, hráli spolu takovou hru, jako že on je námořní kapitán na zaoceánské lodi. Plavby takových lodí přece trvají mnohdy i rok a děti námořníků také musejí být statečné a vydržet nějaké to stejskání. Ale protože se Klárce po tátovi ukrutně stejskalo, posílal jí každý týden dlouhý dopis, ve kterém byla jedna povídačka. Ahoj Klárko,
moje milovaná pačesatá holčičko.
Právě jsem dostal depeši s rozkazem, že musíme plout pro nějaký důležitý náklad přes celý oceán, takže k povídačce o Betynčině fajnové cestě ti hone…m ještě připisuju pár řádek, aby sis nedělala starosti, když se teď nejmíň deset dní neozvu. Abys prostě věděla, že ani kvůli nám ještě nikde uprostřed oceánu nepostavili poštu, kde by pro tebe tvůj táta mohl hodit do schránky další dopis. A že proto ten dopis na sebe nechá chvíli čekat, ale zase bude pořádně naditý dalšími povídačkami. Člun s poštou odjíždí na břeh za pár minut a já musím taky ještě něco napsat Martinovi a mámě, takže pac a pusu buď statečná a už žádné smutné „ksichtíčky“ ani slzičky.
Líbá tě a objímá tvůj táta.

Když psal Jiří Stránský z vězení dopisy své malé dceři Klárce, hráli spolu takovou hru, jako že on je námořní kapitán na zaoceánské lodi. Plavby takových lodí přece trvají mnohdy i rok a děti námořníků také musejí být statečné a vydržet nějaké to stejskání. Ale protože se Klárce po tátovi ukrutně stejskalo, posílal jí každý týden dlouhý dopis, ve kterém byla jedna povídačka.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	100
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087596749
ISBN:	9788087596746
Ilustrátor:	Matěj Forman
Edice:	87. svazek ed. 87. svazek ed. Modrý slon
Vydání:	Třetí vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 3. 2025 8:57
Číslo položky:	1170621

O autorovi

Jiří Stránský

Jiří Stránský byl český spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel, básník a skaut. Jiří Stránský pocházel z pražské patricijské rodiny, po svém otci JUDr. Karlu Stránském měl šlechtické předky , z matčiny strany byl vnukem meziválečného československého předsedy vlády Jana Malypetra. Mezi jeho příbuzné patřil i zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík. Studoval gymnázium, měl maturovat v roce 1950, byl však ze školy těsně před maturitou z politických důvodů vyloučen. Živil se pak manuálně, později nastoupil do tiskového oddělení pražského propagačního podniku, kde pracoval až do odvodu do lidové armády k PTP útvarům. V lednu roku 1953 byl zatčen a obviněn z velezrady. Za tento vykonstruovaný zločin byl komunistickou justicí odsouzen na osm let vězení . Ve vězení prošel několik pracovních táborů včetně jáchymovských uranových dolů. Roku 1960 byl amnestován. Po propuštění se živil jako kopáč u Vodních staveb, od roku 1965 pracoval u Benziny, při této práci externě spolupracoval jako asistent s filmovým studiem Barrandov. Roku 1974 byl za údajné rozkrádání odsouzen na tři a půl roku do vězení . Po návratu z vězení pracoval jako technik v Československém státním souboru písní a tanců až do roku 1990 a v této době dále externě spolupracoval s filmem. Po roce 1989 začal znovu publikovat především v Literárních novinách, Listech a Lidových novinách, roku 1990 se stal spisovatelem z povolání, ale ještě téhož roku přijal nabídku vedoucího v zahraničním oddělení Českého literárního fondu. Roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a roku 1995 se stal předsedou Rady Národní knihovny, které předsedal do roku 1998. V roce 2011 v Kolíně na Valném sněmu Junáka obdržel za dlouholetou práci pro skautské hnutí, za život podle skautského slibu a zákona, a za celoživotní příklad ostatním ...

Více od autora