Knihy
Umění a architektura
Hudba
Emanuel Vlček
Poslední věci člověka - Bohuslav Martinů

Emanuel Vlček
Poslední věci člověka - Bohuslav Martinů : o exhumaci, identifikaci, ošetření a uložení tělesných pozůstatků skladatele v rodné půdě

2005 | Nakladatelství Společnost Bohuslava Martinů

Mimořádné česko-anglické číslo zpráv Společnosti Bohuslava Martinů je věnováno podrobnému popisu, antropologickému vyšetření a fotodokumentaci pozůstatků skladatele v souvislostí s exhumací, provedenou 20 let po smrti skladatele. Převoz skladatelových ostatků ze Švýcarska a jejich nové uložení v rodné Poličce proběhlo …v roce 1979. Do téhož hrobu byla později uložena i Martinů manželka Charlotte. Mimořádné česko-anglické číslo zpráv Společnosti Bohuslava Martinů je věnováno podrobnému popisu, antropologickému vyšetření a fotodokumentaci pozůstatků skladatele v souvislostí s exhumací, provedeno…u 20 let po smrti skladatele. Převoz skladatelových ostatků ze Švýcarska a jejich nové uložení v rodné Poličce proběhlo v roce 1979. Do téhož hrobu byla později uložena i Martinů manželka Charlotte.

Stav

Velmi dobrý

vybledlé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, vybledlé desky
Vazba:	sešit
Počet stran:	43
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8023970224
ISBN:	9788023970227
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 1. 2026 11:0
Číslo položky:	1578997

O autorovi

Emanuel Vlček

Emanuel Vlček byl český paleoantropolog, lékař a profesor Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2018 mu městská část Praha 5 udělila čestné občanství in memoriam. Po absolvování smíchovského Vančurova reálného gymnázia vystudoval v letech 1945–1951 zároveň lékařskou a přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Během studií pracoval v Ústavu soudního lékařství jako demonstrátor a pomocná vědecká síla. Jako mladý student byl též zapisovatelem profesorů Hájka a Tesaře u pitvy ministra Jana Masaryka v březnu 1948.V letech 1951–1957 pracoval ve Státním archeologickém ústavu v Nitře, poté do roku 1967 v Archeologickém ústavu v Praze. Od roku 1967 byla jeho vědecká kariéra spojena s Národním muzeem v Praze, kde v roce 1967 založil antropologické oddělení. V letech 1952–1974 přednášel antropologii na Univerzitě J. A. Komenského v Bratislavě a paleontologii člověka v Paleontologickém ústavu Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Soustředil se zejména na paleoantropologii v evropském teritoriu, zpočátku se zabýval především pravěkými a starověkými populacemi a popsal velkou skupinu Chalchů . Od roku 1955 se prof. Vlček začal zabývat i kosterními pozůstatky našich panovníků a dalších významných historických osob. Jeho antropologicko-lékařské výzkumy prokázaly tělesné vlastnosti, genetickou příbuznost, přibližný věk v okamžiku skonu, prodělané nemoci a zdravotní stav. V některých případech Vlček i vyvrátil hypotézu o vlastníkovi pozůstatků. Vděčíme mu za další pramen poznání, který leckdy na rozdíl od dobových pramenů a kronik není poplatný době vzniku a mecenáši díla. Nejzajímavější historka se vztahuje k jeho zkoumání těla Bedřicha Smetany. Při vyzdvihování Smetanova těla se prý ozvala rána, ale nikdo jí nevěnoval pozornost. Až po bližším prozkoumání Vlčkovi došlo, co to bylo za ránu. Rakev totiž byla prázdná. Nebohý Smetan...

Více od autora