František Soukup, Jelena Moisejevna Rževskaja, Jelena Rževská
Poslední akce

1967 | Nakladatelství Svět sovětů

První část stručně přibližuje boji zpustošený Berlín. Popisuje Hitlerovu a Goebbelsovu sebevraždu; snáší o nich přesvědčivé autentické doklady. Na okraji cituje výňatky z Goebbelsova deníku z počátku tažení proti SSSR.

Druhá část sleduje stíhání, odhalování, zatýkání a odsouzení nejbližších Hitlerových spolupra…covníků. Výstižně kreslí jejich chování před soudem a po rozsudku. Uvádí i další osudy těch, kdo nebyli odsouzeni nebo byli, často před odpykáním trestu, propuštěni z vězení. První část stručně přibližuje boji zpustošený Berlín. Popisuje Hitlerovu a Goebbelsovu sebevraždu; snáší o nich přesvědčivé autentické doklady. Na okraji cituje výňatky z Goebbelsova deníku z počátku …tažení proti SSSR.

Druhá část sleduje stíhání, odhalování, zatýkání a odsouzení nejbližších Hitlerových spolupracovníků. Výstižně kreslí jejich chování před soudem a po rozsudku. Uvádí i další osudy těch, kdo nebyli odsouzeni nebo byli, často před odpykáním trestu, propuštěni z vězení.

Stav

Velmi dobrý

zašlé stránky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zašlé stránky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	157
Jazyk:	česky
Edice:	32. svazek ed. 32. svazek ed. Saturn
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 5. 2024 14:13
Číslo položky:	859807

O autorech

František Soukup

František Soukup byl český sociálně-demokratický politik, novinář a publicista, povoláním právník. Jednalo se o jednoho z pěti mužů 28. října. Působil jako poslanec Říšské rady, Revolučního nár. shromáždění a senátor Národního shromáždění ČSR. Na počátku existence československého státu zastával post ministra spravedlnosti. Pocházel z rodiny hostinského. Od roku 1891 studoval práva na české univerzitě v Praze. Následujícího roku byl ale ze studií pro své veřejné aktivity v studentském pokrokovém hnutí vyloučen. V letech 1895–1896 pak studoval na Univerzitě ve Štýrském Hradci a teprve roku 1899 promoval na pražské univerzitě. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska, nejdříve na počátku 90. let 19. století v pokrokovém hnutí. Měl blízko k mladočeské straně, ale brzy se s ní rozešel a spolu s částí pokrokářů přešel roku 1896 do sociálně demokratické strany. Stal se jejím funkcionářem a redaktorem jejího deníku Právo lidu. Tuto funkci si podržel relativně velmi dlouho. Od roku 1904 až do roku 1938 zastával funkci zástupce Českoslovanské, později Československé sociálně demokratické strany v byru Druhé internacionály. Zakládal Dělnickou akademii a angažoval se v ateistickém hnutí . Od roku 1900 působil i jako právník. V rámci sociální demokracie patřil k autonomistickému křídlu, které uznávalo národní rozměr českého hnutí. V roce 1905 náležel mezi nejaktivnější stoupence rovného volebního práva. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se potom stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 006. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Zasedal zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911. Opětovně se v Říšské radě objevil až roku 1913, když 2. dubna 1913 uspěl v doplňovací volbě konané v okrsku Čechy 35 poté, co zemřel poslanec Černý. Slib složil 15. května 1913 a ve vídeňském parlamentu setrval...

Více od autora

Jelena Moisejevna Rževskaja

Jelena Moisejevna Rževskaja, rusky: Елена Моисеевна Ржевская, vlastním příjmení Kagan byla sovětská a ruská spisovatelka, čestná občanka Rževa . Od roku 1962 členka Svazu spisovatelů SSSR. Byla členkou ruského PEN centra. Narodila se v rodině právníka a zubařky pocházejích z Vitebska. V letech 1937—1941 studovala na Moskevské vysoké škole filosofie, literatury a historie. Účastnila se Velké vlastenecké války - na frontu přišla poblíž Rževa jako vojenská překladatelka a s Rudou armádou doputovala až do Vůdcova bunkru a stala se hlavním aktérem historie kolem pitvy ostatků Hitlera a jeho ženy. Roku 1948 absolvovala Literární institut А. М. Gorkého, publikovat začala v roce 1950. Právě ona odkrývá světu, jak to bylo se vznikem mýtů o Hitlerově přežití a jakou roli v této kauze sehrál Stalin.

Více od autora