Václav Řezáč
Poplach v Kovářské uličce

1952 | Státní nakladatelství dětské knihy

Hrdinou dobrodružného a skoro detektivního vyprávění z doby buržoasní republiky je malý Frantík Severýn, který chce usvědčit vydřidušského obchodníka z toho, že do knihy dlužních úpisů připisuje chudým rodinám nové dluhy za zboží nikdy neodebrané. Vzbouří proti němu celou Kovářskou uličku a za pomoci dospělých přátel s…kutečně zbaví uličku aspoň jednoho z jejich vykořisťovatelů. Hrdinou dobrodružného a skoro detektivního vyprávění z doby buržoasní republiky je malý Frantík Severýn, který chce usvědčit vydřidušského obchodníka z toho, že do knihy dlužních úpisů připisuje chudý…m rodinám nové dluhy za zboží nikdy neodebrané. Vzbouří proti němu celou Kovářskou uličku a za pomoci dospělých přátel skutečně zbaví uličku aspoň jednoho z jejich vykořisťovatelů.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	Pevná
Počet stran:	117
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Čapek
Edice:	Knižnice pro střední školy
Vydání:	2. vydání (první v SNDK)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 8. 2024 13:44
Číslo položky:	934666

O autorovi

Václav Řezáč

Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...

Více od autora