Ivan Blatný
Pomocná škola Bixley

1987 | Nakladatelství Sixty-Eight Publishers

Soubor, uspořádaný do tří částí, uveřejňuje v dosud nejrozsáhlejším výběru básně významného českého básníka, člena Skupiny 42 I. Blatného z „cyklu“ Pomocné školy Bixley.
První část obsahuje sbírku Pomocná škola Bixley z roku 1979 . Jako celek je zde publikována potřetí, až na malé výjimky beze změn. Ve druhé části… jsou zařazeny básně z torontského vydání, pokud nebyly součástí sbírky z roku 1979 a pokud byly v pozůstalosti nalezeny jejich rukopisy. Tato část je zde knižně publikována podruhé, poprvé však ve znění, jež respektuje rukopisy, čímž se od torontského vydání liší. Třetí část vychází knižně jako celek poprvé. Obsahuje texty z přelomu 70. a 80. let 20. století, jež se zachovaly v pozůstalosti a byly postupně publikovány v časopisech a ve výboru The Drug of Art .
Ediční poznámky a komentáře uvádějí ediční historii básní z cyklu Pomocné školy Bixley, evidují předchozí otisky a detailní rozdíly mezi nimi a rukopisným zněním, a dále předkládají vysvětlivky k jednotlivým básním. Soubor doplňuje rejstřík jmen a názvů. Bibliografie obsahuje informace o knižních a časopiseckých otiscích básní z období vzniku Pomocné školy Bixley a o vybraných článcích a studiích o exilové tvorbě I. Blatného. Soubor, uspořádaný do tří částí, uveřejňuje v dosud nejrozsáhlejším výběru básně významného českého básníka, člena Skupiny 42 I. Blatného z „cyklu“ Pomocné školy Bixley.
První část obsahuje sbírk…u Pomocná škola Bixley z roku 1979 . Jako celek je zde publikována potřetí, až na malé výjimky beze změn. Ve druhé části jsou zařazeny básně z torontského vydání, pokud nebyly součástí sbírky z roku 1979 a pokud byly v pozůstalosti nalezeny jejich rukopisy. Tato část je zde knižně publikována podruhé, poprvé však ve znění, jež respektuje rukopisy, čímž se od torontského vydání liší. Třetí část vychází knižně jako celek poprvé. Obsahuje texty z přelomu 70. a 80. let 20. století, jež se zachovaly v pozůstalosti a byly postupně publikovány v časopisech a ve výboru The Drug of Art .
Ediční poznámky a komentáře uvádějí ediční historii básní z cyklu Pomocné školy Bixley, evidují předchozí otisky a detailní rozdíly mezi nimi a rukopisným zněním, a dále předkládají vysvětlivky k jednotlivým básním. Soubor doplňuje rejstřík jmen a názvů. Bibliografie obsahuje informace o knižních a časopiseckých otiscích básní z období vzniku Pomocné školy Bixley a o vybraných článcích a studiích o exilové tvorbě I. Blatného.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	189
Jazyk:	česky
ISBN10:	0887811787
ISBN:	9780887811784
Vydáno v:	Toronto
Vystaveno:	14. 9. 2026 19:2
Číslo položky:	1915351

O autorovi

Ivan Blatný

Ivan Blatný byl český básník, člen Skupiny 42, překladatel a esperantista. Byl synem českého literáta Lva Blatného. S rodiči poměrně hodně cestoval. Jeho otec však roku 1930 zemřel a po necelých třech letech mu zemřela i matka. Poté se o něj starali prarodiče z matčiny strany Anna Klíčníková a Arnold Klíčník. Literárním patronem mu byl Vítězslav Nezval. V roce 1928 se zúčastnil literární soutěže v Lidových novinách. Vystudoval gymnázium a přestože studoval s obtížemi, byl redaktorem Studentského časopisu, kde získal 1. místo v soutěži o báseň roku. Brzy po dokončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně obor čeština – němčina . V roce 1935 zdědil po smrti svého dědečka Arnolda Klíčníka zavedený optický závod v Solniční ulici, který ho živil až do jeho odchodu do exilu. V této době také přispíval do několika literárních časopisů. Svou prvotinu, básnickou sbírku Paní Jitřenka, vydal v roce 1940. O rok později vydal sbírku Melancholické procházky, která zvítězila v celonárodní soutěži. Po osvobození vstoupil do KSČ. Roku 1948 byl vyslán místo Jana Čepa, který byl komunistickým vedením pokládán za nespolehlivého, jako člen tříčlenné oficiální delegace Syndikátu československých spisovatelů do Londýna, odkud se již nevrátil – v BBC oznámil, že se domů do Československa nevrátí. V českém vysílání londýnského rozhlasu promluvil o potlačování kultury a svobody tvorby v Československu. V Anglii požádal o politický azyl, poštou vrátil průkaz KSČ i Syndikátu československých spisovatelů. V Československu byl označen za zrádce, zbaven majetku a občanských práv a stal se zakázaným básníkem. Ivan Blatný život v exilu nesl velmi těžce, zhoršila se mu jeho psychická choroba, stihomam, obával se, že ho chce unést KGB. Život v emigraci byl pro něj obtížný, neuměl ani anglicky. Určitou dobu ale s...

Více od autora

Komentáře ke knize