Knihy
Beletrie
Ostatní beletrie
Karel Krejčí
Polská literatura ve vírech revoluce

Karel Krejčí
Polská literatura ve vírech revoluce

1949 | Nakladatelství Orbis

Revoluční rok 1905 působil na polskou literaturu silným otřesem. Positivisté, především H. Sienkiewicz a Bol. Prus se revoluce ulekli jako síly, která ohrožuje společenský řád, jejž pomáhali budovat. Mladágeneracedekadentůnaopakvítala revoluci jako záchranu od tíživé skutečnosti, razila heslo "umění pro umění". Většino…u tito básníci tedy nedovedli postihnout hluboký společenský proces, po porážce revoluce tápali, podléhali depresi,mnohdyizrazovalimyšlenky, které kdysi hlásali. Někteří, zvláště Žeromski, se bolestně snažili vyrovnat se skutečností, i když neviděli ještě správnou cestu. Již však svým tápáním ji ukazují a toto období krise měšťanskéinteligencepolskése stávápřípravou jasnější budoucnosti. Zkušenosti z roku 1905, obohaceného zkušenosti vítězné bolševické revoluce, dávají předpoklady mladé generaci po první světové válce, aby tuto správnou cestu mohla nastoupit.Látka jeseřazenapodlegenerací. Vydání oproti prvnímu značně rozšířené. Rejstřík jmenný a předmětový. Revoluční rok 1905 působil na polskou literaturu silným otřesem. Positivisté, především H. Sienkiewicz a Bol. Prus se revoluce ulekli jako síly, která ohrožuje společenský řád, jejž pomáhali budovat. …Mladágeneracedekadentůnaopakvítala revoluci jako záchranu od tíživé skutečnosti, razila heslo "umění pro umění". Většinou tito básníci tedy nedovedli postihnout hluboký společenský proces, po porážce revoluce tápali, podléhali depresi,mnohdyizrazovalimyšlenky, které kdysi hlásali. Někteří, zvláště Žeromski, se bolestně snažili vyrovnat se skutečností, i když neviděli ještě správnou cestu. Již však svým tápáním ji ukazují a toto období krise měšťanskéinteligencepolskése stávápřípravou jasnější budoucnosti. Zkušenosti z roku 1905, obohaceného zkušenosti vítězné bolševické revoluce, dávají předpoklady mladé generaci po první světové válce, aby tuto správnou cestu mohla nastoupit.Látka jeseřazenapodlegenerací. Vydání oproti prvnímu značně rozšířené. Rejstřík jmenný a předmětový.

s kódem POETLE: 36 Kč

Stav

Velmi dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, neautorský podpis
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	302
Jazyk:	česky
Edice:	Slovanský svět. Větší řada
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 10. 2024 14:48
Číslo položky:	1042720

O autorovi

Karel Krejčí

Karel Krejčí byl český spisovatel, slavista, bohemista, významný polonista, literární historik, autor popularizačních knih o Praze a vysokoškolský pedagog. Maturoval na malostranském gymnáziu v roce 1923. Pak začal studovat bohemistiku a germanistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Namísto germanistiky brzy začal studovat polonistiku. Jeho učiteli byli např. Marian Szyjkowski, Jan Máchal, Jan Jakubec a Otokar Fischer. V letech 1927–1928 absolvoval stáže na univerzitách v Krakově a ve Varšavě. V roce 1928 získal doktorský titul na základě práce Polské hnutí revoluční v letech 1830–1846 a české národní obrození. Od 1929 byl asistentem slovanského semináře na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1934 se habilitoval jako docent polonistiky prací Polská literatura ve vírech revoluce. V průběhu druhé světové války, v době uzavření českých vysokých škol, působil jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze a dále pracoval ve Slovanském ústavu. V roce 1945 byl jmenován mimořádným a v roce 1948 řádným profesorem polského jazyka a literatury na filozofické fakultě UK. V roce 1955 byl jmenován členem korespondentem Československé akademie věd, doktorem věd pro obor filologických věd se pak stal o rok později. V roce 1956 se ve funkci prorektora postavil na stranu studentů, žádajících obnovení akademických svobod. Proto byl v roce 1958 propuštěn z fakulty. Poté pracoval ve Slovanském ústavu, v Ústavu jazyků a literatur a posléze v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1975 odešel do důchodu. Působil rovněž v Klubu Za starou Prahu, byl 1977–1979 jeho předsedou.

Více od autora