Zdeněk Wirth, Josef Lukl Hromádka, Antonín Matula, Josef Penížek, Otakar Kádner, Karel Hikl, Josef Hutter, Karel Chotek, Jan Opočenský, Edvard Reich, Jan Morávek, Kamil Buzek, František Zachoval, Antonín Tůma, Arnošt Rosa, Augustin Žalud, Jan Říha, Jaroslav Jíra, Vilém Appelt
Politika : Státní národ. Jeho duchovní kultura - [Díl] 2 / č.2

1925 | Nakladatelství Československý Kompas

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	263
Jazyk:	česky
Editor:	Zdeněk Václav Tobolka
Vydáno v:	Praha

O autorech

Zdeněk Wirth

Narozen 11. 8. 1878 v Libčanech u Hradce Králové, zemřel 25. 2. 1961 v Praze. Historik umění, zaměření na památkovou péči.

Více od autora

Josef Lukl Hromádka

Josef Lukl Hromádka byl český protestantský a zejména luterský, později českobratrský evangelický teolog, vysokoškolský pedagog, žák Karla Bartha a teologický interpret marxismu. Orientoval se mimo jiné na sociální problematiku. Narodil se jako nejstarší syn zámožného luterského sedláka a měl po něm převzít rodový statek. Když otec viděl, že ho sedlačení nepřitahuje, nechal ho studovat na gymnáziu ve Valašském Meziříčí. Po maturitě studoval teologii ve Vídni, v Basileji, v Heidelbergu, v Aberdeenu a v Praze. Roku 1912 byl ordinován a stal se vikářem ve Vsetíně. Roku 1917 obhájil titul doktora filosofie prací o Masarykově filosofii náboženství na Filosofické fakultě UK. Během pastorské činnosti usiloval o sjednocení české luterské a reformované církve, k němuž došlo koncem roku 1918. Roku 1920 se habilitoval na pražské Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké a roku 1928 byl jmenován řádným profesorem systematické teologie. Angažoval se v mezinárodních křesťanských organizacích a ekumenickém hnutí. V roce 1939 uprchl před nacismem do USA, kde přednášel dialektickou teologii na Princeton Theological Seminary a po válce se vrátil zpět do vlasti. Jeho pozice po převratu v roce 1948 vyvolala rozporné reakce, protože se stavěl proti slepému antikomunismu a zastával distancovanou kritickou solidaritu s československým státem, který ho ovšem propagandisticky využíval. Angažoval se v ekumenickém a mírovém hnutí . Za tuto svou činnost byl roku 1958 oceněn Leninovou cenou míru a dalšími komunistickými řády. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byla pro něho i osobní tragédií, zvlášť když se ukázalo, že jeho kolegové z KMK invazi většinou podpořili....

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…