Géza Včelička
Policejní hodina

1957 | Nakladatelství Československý spisovatel

Policejní hodina vyšla poprvé v roce 1937 s podtitulem Román z let devadesátých. Včelička v ní sleduje osudy pražské rodiny Fišerů v letech 1884 – 1897. Členům této rodiny, Frantovi, Anežce, Julii a Žofii, se věnuje hlavně v první části knihy, nazvané Na staré baště. Druhá část, Všední den, už se neomezuje jen na tyto …postavy, jde spíše o kroniku formování dělnického hnutí. Včelička vytváří plastický obraz života v posledních desetiletích 19. století, dokáže zachytit atmosféru doby, „národnostní a sociální vření, dělnické stávky i růst sociálního uvědomění.

Celý román se odehrává v Praze. Praha je zde vykreslena jako město, které má své vlastní zákonitosti a pravidla, jako svět sám pro sebe. Postavy románu se pohybují pouze na území Prahy, její hranice takřka vůbec nepřekračují. Jednou z mála výjimek jsou Žofčiny cesty za dítětem na venkov, který zde ale není nijak blíže specifikován. Policejní hodina vyšla poprvé v roce 1937 s podtitulem Román z let devadesátých. Včelička v ní sleduje osudy pražské rodiny Fišerů v letech 1884 – 1897. Členům této rodiny, Frantovi, Anežce, Julii a Ž…ofii, se věnuje hlavně v první části knihy, nazvané Na staré baště. Druhá část, Všední den, už se neomezuje jen na tyto postavy, jde spíše o kroniku formování dělnického hnutí. Včelička vytváří plastický obraz života v posledních desetiletích 19. století, dokáže zachytit atmosféru doby, „národnostní a sociální vření, dělnické stávky i růst sociálního uvědomění.

Celý román se odehrává v Praze. Praha je zde vykreslena jako město, které má své vlastní zákonitosti a pravidla, jako svět sám pro sebe. Postavy románu se pohybují pouze na území Prahy, její hranice takřka vůbec nepřekračují. Jednou z mála výjimek jsou Žofčiny cesty za dítětem na venkov, který zde ale není nijak blíže specifikován.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	624 , 6 nečíslovaných map
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Dílo Gézy Včeličky
Vydání:	6., přepracované vydání, (v Československém spisovateli 2. vydydání)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 9. 2026 11:37
Číslo položky:	1934898

O autorovi

Géza Včelička

Géza Včelička, vlastním jménem Antonín Eduard Včelička , byl český levicový novinář, reportér, spisovatel , cestovatel, trampský organizátor a malíř. Géza Včelička byl druhým synem sklepníka Eduarda Včeličky a švadleny Marie, rozené Plassové . Svatba rodičů se konala v roce 1900, až po narození staršího bratra Ladislava . Ten se v roce 1919 utopil. Rodina se často stěhovala, trvale se zabydlel až v nábřežní chudinské čtvrti Na Františku, v blízkosti pražského Anežského kláštera. Místo se opakovaně objevovalo v jeho tvorbě. Na přání otce se vyučil číšníkem a pracoval v různých kavárnách. Po absolvování jednoroční obchodní školy pracoval 6 let jako praktikant a skladník v továrně na kovové zboží. V roce 1926 onemocněl plicní chorobou a po léčbě v sanatoriu se dále živil jen příležitostnou prací a jako redaktor. Géza Včelička se aktivně zapsal do historie předválečného trampského hnutí, kde patřil k levicovému křídlu. Zájem o jeho názory vzrostl až v době platnosti tzv. Kubátova zákona . Stejně jako trampové soustředění kolem Boba Hurikána i trampové levicového křídla Gézy Včeličky organizovali nezávisle protesty proti této vyhlášce. Mnohem více trampských osad tehdy vyjadřovalo podporu Včeličkovu křídlu. Přestože po roce 1948 začal být tramping pronásledován, Géza Včelička se nikdy nezřekl své trampské minulosti a nadále se k trampingu hlásil a tehdejší pronásledování trampingu těžce nesl. V roce 1964 svolal tiskovou konferenci, kde opět zdůraznil svou příslušnost k hodnotám trampingu, obhajoval tramping a vyzval zástupce tisku o prostor pro tramping. Je velmi pravděpodobné, že přispěl k tolerantnějšímu přístupu státních složek k trampingu. V letech 1928 cestoval do Bulharska a ...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…