Vlasta Pittnerová
Pohrobci a sirotci

2006 | Nakladatelství Akcent

Soubor šesti kratších povídek realisticky vypovídá o většinou nezáviděníhodném údělu osiřelých dětí na českém venkově v době na přelomu 19. a 20. století.

V uvedených povídkách líčí autorka osudy dětí, které se v útlém věku staly polovičními nebo úplnými sirotky a byly odkázány na péči nevlastních rodičů nebo pě…stounů. Někteří měli štěstí a dostali se do laskavých rukou, většina z nich se ale stává cílem nejrůznějších ústrků a posměchu nelítostného okolí. Soubor šesti kratších povídek realisticky vypovídá o většinou nezáviděníhodném údělu osiřelých dětí na českém venkově v době na přelomu 19. a 20. století.

V uvedených povídkách líčí autorka osu…dy dětí, které se v útlém věku staly polovičními nebo úplnými sirotky a byly odkázány na péči nevlastních rodičů nebo pěstounů. Někteří měli štěstí a dostali se do laskavých rukou, většina z nich se ale stává cílem nejrůznějších ústrků a posměchu nelítostného okolí.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	237
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072683306
ISBN:	9788072683307
Edice:	57. svazek ed. 57. svazek ed. Vysočina
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	26. 2. 2026 12:26
Číslo položky:	1635285

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora