Božena Němcová
Pohorská vesnice : povídka ze života lidu venkovského ; Karla : obrázek z okolí domažlického

1903 | Nakladatelství I.L. Kober

Pohorská vesnice je román české spisovatelky Boženy Němcové z roku 1855. Děj románu se odehrává v malé podhorské vesnici blízko německých hranic. Němcová zde líčí život prostých obyvatel vesnice, kde panuje hrabě Břenský, a krásně vykresluje charaktery jednotlivých postav. Nejdůležitější postavou ve vesnici je bezespor…u Bába, kt erá ví vše, pomáhá lidem léčit její nemoci, rodit děti a podobně. Bába má dvě dcery, z nichž jedna je již vdaná a má děti. S ní žije v chalupě stále svobodná Dorla a její slepý bratr Józa, který umí nádherně hrát na housle a překrásně zpívat. Hraběnka se ujala dívky jménem Jelenka, která je jejímu synovi Hanušovi sestrou. Hraběnka i hrabě jsou mírumilovní lidé a na srdci jim leží pouze prospěch vesnice. Pohorská vesnice je román české spisovatelky Boženy Němcové z roku 1855. Děj románu se odehrává v malé podhorské vesnici blízko německých hranic. Němcová zde líčí život prostých obyvatel vesnice, kde …panuje hrabě Břenský, a krásně vykresluje charaktery jednotlivých postav. Nejdůležitější postavou ve vesnici je bezesporu Bába, kt erá ví vše, pomáhá lidem léčit její nemoci, rodit děti a podobně. Bába má dvě dcery, z nichž jedna je již vdaná a má děti. S ní žije v chalupě stále svobodná Dorla a její slepý bratr Józa, který umí nádherně hrát na housle a překrásně zpívat. Hraběnka se ujala dívky jménem Jelenka, která je jejímu synovi Hanušovi sestrou. Hraběnka i hrabě jsou mírumilovní lidé a na srdci jim leží pouze prospěch vesnice.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Poznámka:	rok vydání v knize neuveden
Vazba:	pevná
Počet stran:	250
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 1. 2025 9:22
Číslo položky:	1112109

O autorovi

Božena Němcová

Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. Lze též uvažovat o souvislostech se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička a Divá Bára i její pohádky. Božena Němcová také napsala obrazy ze života. Vzdělání, zejména německé, získala v letech 1830–1833 ve Chvalkovicích, svůj český pravopis zdokonalovala až v dospělosti, během prvního pobytu v Praze. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti. Objevily se rovněž hypotézy o nemanželském původu spisovatelky z milostného vztahu šlechtických rodičů. Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý a Julius Fučík ji označovali za klíčovou autorku českého národa v 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii. Božena Němcová byla prezentována jako předchůdkyně socialistických myšlenek. Její díla, podobně jako spisy Aloise Jiráska a Josefa Kaje...

Více od autora