František Kožík
Pohádky vánočního zvonku : dvanáct pohádek na dobrou noc

2012 | Nakladatelství Albatros

Tyto pohádky mi, drahé děti, vypravoval jeden vánoční zvonek. Je už starý, oprýskaný, trochu chroptí a občas úplně ztrácí hlas. Ale když už se na posledních zbytcích jeho stříbra odrazí plaménky štědrovečerních svíček, vypadá vždycky jako nový, a když přivolává děti k stromku, zní jeho cinkot jako andělský zpěv. To pro…to, že je nejšťastnější, když se v dětských očích rozsvítí záře štěstí. A protože i já mám ten pohled nade všecko rád, myslím, že jsem vánočnímu zvonku dobře porozumněl a napsal jsem jeho pohádky tak, jak mi je vyprávěl: s láskou a pro vaši radost.

Vánoce – to bylo pro Františka Kožíka kouzelné slovo, znamenaly pro něj nejen vzpomínky na dětství, ale i právě prožívanou rodinnou atmosféru. Pro přátele rád vytvářel „vánočenky“, krátké básničky s ilustracemi.

Mezi hezké zvyky patřilo také povídání pohádek, které vyprávěl v předvánočním čase dcerce. A teď si je můžete přečíst i vy! O potrhlé Andule, neposlušném koníkovi, třech zlých dědcích, úkolech prince Jasmína, nejhloupějším čertovi, Orličce, podivné noci, zázračném malíři, Kašpařince a mnohé další. Dvanáct pohádek na dobrou noc přináší všem sváteční náladu s vůní jehličí a kouzelnou zvonkohrou. Tyto pohádky mi, drahé děti, vypravoval jeden vánoční zvonek. Je už starý, oprýskaný, trochu chroptí a občas úplně ztrácí hlas. Ale když už se na posledních zbytcích jeho stříbra odrazí plaménky štědr…ovečerních svíček, vypadá vždycky jako nový, a když přivolává děti k stromku, zní jeho cinkot jako andělský zpěv. To proto, že je nejšťastnější, když se v dětských očích rozsvítí záře štěstí. A protože i já mám ten pohled nade všecko rád, myslím, že jsem vánočnímu zvonku dobře porozumněl a napsal jsem jeho pohádky tak, jak mi je vyprávěl: s láskou a pro vaši radost.

Vánoce – to bylo pro Františka Kožíka kouzelné slovo, znamenaly pro něj nejen vzpomínky na dětství, ale i právě prožívanou rodinnou atmosféru. Pro přátele rád vytvářel „vánočenky“, krátké básničky s ilustracemi.

Mezi hezké zvyky patřilo také povídání pohádek, které vyprávěl v předvánočním čase dcerce. A teď si je můžete přečíst i vy! O potrhlé Andule, neposlušném koníkovi, třech zlých dědcích, úkolech prince Jasmína, nejhloupějším čertovi, Orličce, podivné noci, zázračném malíři, Kašpařince a mnohé další. Dvanáct pohádek na dobrou noc přináší všem sváteční náladu s vůní jehličí a kouzelnou zvonkohrou.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	165
Jazyk:	česky
ISBN10:	8000028840
ISBN:	9788000028842
Ilustrátor:	Dávid Ursiny
Vydání:	1. vyd. v této podobě v Albatrosu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 6. 2025 13:47
Číslo položky:	1261226

O autorovi

František Kožík

František Kožík byl český spisovatel a esperantista, autor historických a biografických románů aj. Jako textař písní a herec používal pseudonym Jiří Žalman. Školní docházku začal ve válečném roce 1915 na cvičné škole při učitelském ústavu v Kroměříži. Poté v roce 1919 nastoupil na reálné gymnázium v Uherském Hradišti, kde však studoval pouze do roku 1925 a maturoval v roce 1927 již na českém státním reálném gymnáziu v Brně. Posléze studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde v roce 1931 získal titul doktora práv. V letech 1931–1933 byl také posluchačem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a od roku 1928 mimořádným posluchačem brněnské konzervatoře, kde v roce 1931 vykonal absolutorium v oboru režie a dramaturgie. Mezi léty 1933 a 1940 byl rozhlasovým režisérem programu Verda Stacio v Brně, vysílajícího v esperantu, členem herecké skupiny TRAKT, živil se tedy mj. jako dramaturg a herec. Rozhlas vysílal v roce 1935 jeho operetu v esperantu Sur rozoj sternite . V češtině připravil mnoho dalších rozhlasových pořadů, zvláště pro mládež. Méně známou skutečností je, že psal také libreta k operám . Za protektorátu byl dramaturgem propagandistických rozhlasových skečů. 30. dubna 1943 František Kožík o svých zážitcích z cesty do Katyně promluvil v rozhlase. V roce 1948 právě cesty do Katyně využila STB a přinutila Františka Kožíka ke spolupráci. Svazek informátora byl ale založen až v květnu 1957 pod krycím názvem Medard. V devadesátých letech se účastnil podvečerů a besed na výstavách, které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí. Jeho první manželka Zdeňka Švabíková byla herečka, také členka TRAKTu; ...

Více od autora