Rudolf Sloboda
Podzim

2018 | Nakladatelství Větrné mlýny

Román Podzim je volným pokračováním nejúspěšnějšího Slobodova díla – románu Krev – a zároveň poslední knihou, která vyšla za autorova života.
Na jejích stránkách se spisovatel opět stává hlavní postavou svého textu, jen místo Hospodáře přichází Děda, muž ani ne tak starý, jako spíš unavený konáním každodenní lopoty… – řemesla žít. Za humny plyne řeka Morava, střídají se parna a bouře léta 1993. Sledujeme scény z běžného dědova života, jeho práci na dvorku i na divadelní hře, prostřihy do minulosti, interakce se ženou, dcerou a vnučkou, komická nedorozumění se sousedy.
Dumáme nad dědovými rozbory biblických témat, soudy o veřejném životě, stárnutí a nemožnosti lásky. Dědovy věty jsou prodchnuté hořkostí a kverulantstvím, věčně se hádá o smysl existence. V tom spočívá dar, který si odnášíme ze setkání se Slobodovým textem: stáváme se svědky vypjatého úsilí žít a psát čestně a autenticky.
Filozofický román významného slovenského spisovatele s výraznými autobiografickými prvky je volným pokračováním autorova úspěšného díla Krev. Autor se opět staví do centra dění, tentokrát v podobě Děda. Léto roku 1993 bylo ve vesnici na břehu řeky Moravy stejné jako mnohá předchozí a zároveň jedinečné. Děda je muž trávící všechny své dny monotónní prací na zahradě, psaním divadelní hry, diskuzemi se svéráznými sousedy i úvahami nad smyslem lidské existence a starostmi každého z nás. Scény z každodenního života se střídají s náhledy do minulosti, rozjímání nad stárnutím a veřejným klimatem s hloubáním nad významem rodinných vztahů a čestného života. Román Podzim je volným pokračováním nejúspěšnějšího Slobodova díla – románu Krev – a zároveň poslední knihou, která vyšla za autorova života.
Na jejích stránkách se spisovatel opět stává hlavní po…stavou svého textu, jen místo Hospodáře přichází Děda, muž ani ne tak starý, jako spíš unavený konáním každodenní lopoty – řemesla žít. Za humny plyne řeka Morava, střídají se parna a bouře léta 1993. Sledujeme scény z běžného dědova života, jeho práci na dvorku i na divadelní hře, prostřihy do minulosti, interakce se ženou, dcerou a vnučkou, komická nedorozumění se sousedy.
Dumáme nad dědovými rozbory biblických témat, soudy o veřejném životě, stárnutí a nemožnosti lásky. Dědovy věty jsou prodchnuté hořkostí a kverulantstvím, věčně se hádá o smysl existence. V tom spočívá dar, který si odnášíme ze setkání se Slobodovým textem: stáváme se svědky vypjatého úsilí žít a psát čestně a autenticky.
Filozofický román významného slovenského spisovatele s výraznými autobiografickými prvky je volným pokračováním autorova úspěšného díla Krev. Autor se opět staví do centra dění, tentokrát v podobě Děda. Léto roku 1993 bylo ve vesnici na břehu řeky Moravy stejné jako mnohá předchozí a zároveň jedinečné. Děda je muž trávící všechny své dny monotónní prací na zahradě, psaním divadelní hry, diskuzemi se svéráznými sousedy i úvahami nad smyslem lidské existence a starostmi každého z nás. Scény z každodenního života se střídají s náhledy do minulosti, rozjímání nad stárnutím a veřejným klimatem s hloubáním nad významem rodinných vztahů a čestného života.

Vyberte kus

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 13. 5. 2025

	Stav Nová	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 13. 5. 2025	~~349 Kč~~ 299 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 99 Kč

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	417
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074433307
ISBN:	9788074433306
Překladatel:	Jan Antonín Pitínský
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Česi, čítajte
Vydání:	V češtině vydání první
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	23. 2. 2025 20:53
Číslo položky:	1147915

O autorovi

Rudolf Sloboda

Rudolf Sloboda , byl slovenský spisovatel-prozaik, básník, dramatik, scenárista a autor literatury pro děti a mládež. Pocházel z rodiny chorvatského starousedlíka a úředníka. Dětství prožil v Děvínské Nové Vsi v době klerofašistického Slovenského státu a budování komunismu. V ne právě dokonalé rodině, rodiče se rozvedli a matka kromě Rudolfova otce přežila i druhého manžela a později i druha Vince Besedu. Tento fakt je v díle několikrát diskutován z nejrůznějších pohledů. Do školy chodil v Devínské Nové Vsi a později studoval filozofii na Univerzitě Komenského v Bratislavě, ale po roce toto studium ukončil a odjel pracovat do dolů v Ostravě. Vrátil se do Bratislavy, kde pracoval jako stavební dělník, poté následovala v letech 1959-1962 vojenská prezenční služba v jižních Čechách, po ní opět Ostrava, kde v letech 1962-1964 pracoval ve Vítkovických železárnách, a nakonec definitivní návrat do rodné obce. Zde se také oženil a narodila se mu dcera. V letech 1965-1969 pracoval jako redaktor ve vydavatelství Smena, v letech 1972-1984 byl dramaturgem v Slovenské filmové tvorbě a v roce 1984 pracoval krátkou dobu ve nakladatelství Slovenský spisovatel. Při příležitostných zaměstnáních se živil především jako spisovatel na volné noze. Se svou psychicky nemocnou manželkou žil ve skromných poměrech ve svém rodišti, až do roku 1995, kdy ve své „chatě“ na Slovinci v Devínské Nové Vsi spáchal sebevraždu. Život Rudy Slobody byl poznamenán neustálým bojem se společností, ale i se sebou samým. S ostatními spisovateli či kolegy měl často bouřlivé vztahy. Známé byly jeho alkoholické excesy. Z alkoholismu se i několikrát léčil. Vícekrát se pokusil o sebevraždu. V posledních letech života byl abstinentem. Jedná se o jednoho z nejzajímavějších a nejvýznamnějších mistrů slovenského psaného slova druhé poloviny 20. století. Publikovat začal v roce 1958 v časopisech Mladá tvo...

Více od autora