Knihy
Cizojazyčné
Slovensky
Rudo Moric
Podivuhodné príbehy Adama Brezuľu

Rudo Moric
Podivuhodné príbehy Adama Brezuľu

1980 | Nakladatelství Mladé letá

Podivuhodné príbehy Adama Brezuľu. Adam Brezuľa ... možno vám to meno veľa nepovie. Ale keď vám pošepnem, že je to potomok slávneho Vavra Brezuľu z Ľubietovej, ktorý len tak valaštičkou zrúbal celej čate Turkov, možno vám poniektorým svitne... A tým, čo ešte nesvitlo, narýchlo porozprávam o smelom Vavrovi Brezuľovi a t…ureckých hlavách. Lebo treba ten slávny príbeh poznať.
Podivuhodné príbehy Adama Brezuľu. Adam Brezuľa ... možno vám to meno veľa nepovie. Ale keď vám pošepnem, že je to potomok slávneho Vavra Brezuľu z Ľubietovej, ktorý len tak valaštičkou zrúbal celej č…ate Turkov, možno vám poniektorým svitne... A tým, čo ešte nesvitlo, narýchlo porozprávam o smelom Vavrovi Brezuľovi a tureckých hlavách. Lebo treba ten slávny príbeh poznať.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	107
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Igor Rumanský
Edice:	Pre čitatelov od 9 rokov
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	22. 5. 2023 10:15
Číslo položky:	554445

O autorovi

Rudo Moric

Rudo Moric, byl slovenský prozaik a publicista. Narodil se v rodině železničáře a vzdělání získával v Sučanech, Martině a v učitelském ústavu v Bánovcích nad Bebravou. Později pokračoval ve vzdělávání při zaměstnání na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Trnavě, kde získal doktorát z filozofie. Po ukončení studia působil v letech 1941-43 jako učitel v Belé. Jako příslušník 1. čs. armády na Slovensku se aktivně zúčastnil SNP, po jeho potlačení byl internován v zajateckých táborech v Rakousku. V letech 1946-48 pokračoval v učitelské dráze ve Stupavě, kde také vydával dětský časopis Okienko Záhoria, byl dramaturgem školy filmu, později pracovníkem Výzkumného ústavu pedagogického a tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů. V roce 1959 se stal ředitelem vydavatelství Mladé letá a od roku 1964 byl předsedou výboru Slovenského literárního fondu, jehož úkolem bylo podporovat tvůrčí činnost v oblasti původní umělecké a vědecké literatury. Jako jeho ředitel dbal na vyváženou ediční politiku, přičemž po celou dobu svého působení ve vydavatelství vytvářel publikační prostor pro mladou generaci. Jeho přičiněním došlo roku 1968 i k obnovenému vydávání Sluníčka, nejznámějšího meziválečného časopisu pro děti. Jeho knihy měly velký ohlas doma i v zahraničí. Hojně byly překládány do srbochorvatštiny, bulharštiny, polštiny, ruštiny, maďarštiny a němčiny. Publikovat začal v 40. letech 20. století v časopisech pro děti Přítel dítek a Sluníčko. Později přispíval do Okénka Záhoří, které sám redigoval. Knižně debutoval roku 1947 prózou Lyžař Martin. V ní i následujících prózách Žofka a Družina z Dlouhé ulice navázal na meziválečný model triviální společenské prózy, který přehlížel dobovou sociální realitu a svět dětí stylizoval výhradně ze zábavně-výchovné pozice. V knižní povídce Miško hrdina tematizoval již společenskou realitu, protifašistický motiv v...

Více od autora