Petr Hruška, Jiří Kanis, Bohumil Vlček, Jiří Balihar, Petr Náhlík, Petr Soukup, Karel Sukup, Ladislav Šimandl, Alena Tomanová
Plzeň : atlas ortofotomap 1:4 000

1998 | Nakladatelství Kartografie

Atlas obsahuje barevné ortofotomapy města Plzně s dotiskem parcel katastru nemovitostí, správní hranice města a jeho částí a místní názvy řek, ulic apod. Je zde mimo jiné popsána historie leteckého snímkování města Plzně. Atlas obsahuje barevné ortofotomapy města Plzně s dotiskem parcel katastru nemovitostí, správní hranice města a jeho částí a místní názvy řek, ulic apod. Je zde mimo jiné popsána historie leteckého sn…ímkování města Plzně.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, lehce cítit kouřem

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, lehce cítit kouřem
Vazba:	pevná
Počet stran:	1 atlas (129 )
Jazyk:	česky , německy , anglicky
ISBN10:	8070115661
ISBN:	9788070115664
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2026 13:36
Číslo položky:	1766654

O autorech

Petr Hruška

Petr Hruška je český básník, spisovatel, literární historik a organizátor kulturního života. Vystudoval VŠB v Ostravě , Filozofickou fakultu OU v Ostravě a FF MU Pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Brně; jeho badatelskou oblastí je česká poezie po roce 1945. Podílel se na zpracování čtyřsvazkových Dějin české literatury 1945–1989, druhého dílu Slovníku českých spisovatelů od roku 1945, Slovníku českých literárních časopisů, periodických literárních sborníků a almanachů 1945–2000 a dvou knižních souborů interpretací děl vzniklých po roce 1990: V souřadnicích volnosti a V souřadnicích mnohostí . Českou literaturu učil střídavě na Masarykově univerzitě v Brně, Ostravské univerzitě a Slezské univerzitě v Opavě. Byl členem redakční rady časopisu Host a redaktorem časopisu Obrácená strana měsíce; v letech 1995–1998 se podílel na vydávání časopisu Landek . Spoluorganizuje literární pořady, festivaly a výstavy v Ostravě , mezi lety 2013–2017 pravidelný měsíční literární pořad Literární Paseka v ostravském klubu Les; vystupoval v kabaretech Jiřího Surůvky. Žije v Ostravě. Jeho partnerka Yvetta Ellerová je zpěvačka a skladatelka . Jeho dvojčetem je literární kritik a teoretik Pavel Hruška. Je otcem dvou dětí. Petr Hruška říká: „Poezie není zdobení života.“ Podle něj poezie musí „rozrušovat, udivovat, překvapovat, znejisťovat, bořit stávající estetické spokojenosti a ...

Více od autora

Bohumil Vlček

Bohumil Vlček byl český akademický sochař a řezbář. Narodil se dne 8. listopadu 1862 ve Světlé nad Sázavou v rodině vrtače a brusiče granátů Františka Vlčka. Od roku 1881 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze, po té na Akademii ve Vídni, kde se pod vedením prof. Edmunda Hellmera zaměřil na sochařské portréty. Svůj talent rozvíjel i na odborné škole pro dřevořezbu v Bolzanu. V letech 1898–1900 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Vlčkovy sochy a komorní řezby poprsí venkovanů upoutaly návštěvníky na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze v roce 1895, povšimla si ho zejména vnučka Františka Palackého a dcera F. L. Riegra, Libuše Bráfová, která po výstavě odkoupila Vlčkovy řezby a objednala sochařské portréty celé rodiny. Tehdy se Vlček stal vyhledávaným portrétistou. Jeho dílo svědčí o dokonalém ovládnutí řemesla. Tvořil v ateliéru který měl v Praze - Břevnově, často ale cestoval za prací po celých Čechách. Asi nejznámější Vlčkovou prací je rozměrný reliéf podle kartonu Mikoláše Alše na Zelené bráně v Pardubicích z roku 1903. Podílel se na rekonstrukci Krocínovy kašny ze Staroměstského náměstí v Praze v Lapidáriu Národního muzea . Nejrozsáhlejší sbírku jeho děl uchovává Národní muzeum v Praze, pro jehož Pantheon vytvořil celkem 42 byst významných osobností české historie, vědy a kultury, a dále dílo v Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera v Palackého ulici 7 v Praze 1. Vlčkova portrétní díla zdobí také foyer Národního divadla, protější Hynaisův dům, park na pražském Karlově náměstí, budovu Městského divadla v Pardubicích, domy v pardubické ulici Bratranců Veverkových, štít kostela Nejsvětější Trojice ve Vysokém Mýtě a řadu dalších míst. Pro Karlův most vytvořil kopii sousoší "Sen Svaté Luitgardy" od Matyáše Bernarda Brauna. Od roku 1926 Vlček žil ve Světlé nad Sázavou, kde přes zdravotní potíže pokračoval v tvorbě, mj. vytvořil sochu sokola...

Více od autora