Knihy
Romány pro ženy a dívky
Červená knihovna a romány do r. 1945
Vlasta Pittnerová
Plivník + Myslivcova dceruška + Bludičky

Vlasta Pittnerová: Plivník + Myslivcova dceruška + Bludičky

Vlasta Pittnerová, Julie Vlasáková, Karel L Srbík
Plivník + Myslivcova dceruška + Bludičky

1910 | Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba

Obsažené svazky:

Bludičky, román 1915 (190 s.)
Plivník 1910 (141 s.)
Myslivcova dceruška, román ze života ženy před 50 lety 1918 (159 s.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, lehce odřené hrany desek, lehce zašlé stránky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, lehce odřené hrany desek, lehce zašlé stránky
Poznámka:	tři knihy v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	190 + 141 + 159
Jazyk:	česky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Ludmila : Sbírka zábavné četby pro český lid, Dvě povídky, 12, 19. svazek ed. 12, 19. svazek ed. Ludmila
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 10. 2026 10:10
Číslo položky:	1959119

O autorech

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora

Julie Vlasáková

Julie Vlasáková-Kahlesová, v matrice Juliana Josefa Anna, byla česká spisovatelka, dramatička, překladatelka a novinářka . Julie se narodila Janu Kahlesovi, „držiteli dvora z Křivsaudova“ a Josefě Kahlesové-Trödlové. V některých materiálech je chybně uvedeno datum narození 16. března. Měla čtyři sourozence: Jaroslava Jana , Jana Nep. Františka , Jindřicha Karla a Bohumilu . Pracovala na poště v Chlumci nad Cidlinou. Tam se vdala za poštovního úředníka Jana Vlasáka . Měli spolu syna Jana Vlasáka „válečného“ ředitele pražské zoo. Poté zůstala nějakou dobu v domácnosti, angažovala se jako žurnalistka v oboru sociální péče a v ženských otázkách. Stala se redaktorkou časopisů Česká žena a Naše domácnost. Její články se objevovaly v časopisech: Ilustrovaný svět, Besedy lidu, Malý čtenář, Lada, Časopis Matice moravské, Almanach českých hádankářů 1905: k uctění památky Karla, Česká hospodyně: ilustrovaný časopis rodinný, Nové mody, Nové pařížské mody. Byla autorkou románů a dramat, pohádek a loutkových her. Překládala z němčiny.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…